Tady ležím s rukama rozepjatýma...

Stanislav Kostka Neumann

Tady ležím s rukama rozepjama(Na) Požehna sne mlá(Na) ce žhnou duše vstříc se ti vyzařuje(Na) jako veli tem oko odva se ženy(Na) Požehna sne mlá(Na) Jako štíh borovice hvozdu(Na) sil a pří(Na) k tomu slunci tam nahoře(Na) duše sní sen slunce(Na) Jen sil mohou sníti o slunci(Na) Jako borovice ve tmavém hvozdu(Na) duše sní sen slunce(Na)

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

1496. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Hymnus kraji mé touhy. (Karel Nejč)
  2. Do snů mých temnoty dvé obřích svítí prsů, (Adolf Racek)
  3. CIZÍ VERŠE (Božena Benešová)
  4. V den poznání. ( K. Egor)
  5. NOC U DĚŤÁTKA (Jan Opolský)
  6. magnolie (Stanislav Kostka Neumann)
  7. PÍSNĚ VEČERA. (Zikmund Winter)
  8. KVĚTINY A ŽENY. (Zikmund Winter)
  9. Vidění. (Milan Fučík)
  10. ZPĚV SVATEBNÍ NOCI (Karel Hugo Hilar)