Tady ležím s rukama rozepjatýma...

Stanislav Kostka Neumann

Tady ležím s rukama rozepjatýma...
Tady ležím s rukama rozepjatýma. Požehnaný sne mládí, celá žhnoucí má duše vstříc se ti vyzařuje jako veliké temné oko oddávající se ženy. Požehnaný sne mládí! Jako štíhlá borovice hvozdu silná a přímá k tomu slunci tam nahoře... má duše sní sen slunce. Jen silní mohou sníti o slunci. Jako borovice ve tmavém hvozdu má duše sní sen slunce. [47] SATANOVA SLÁVA MEZI NÁMI
AVE SATAN VYPUČEL JSEM NAD BAHNA... AD TE CLAMAMUS EXULES FILII EVAE CIZINEC PÍSEŇ UMŘELO SRDCE BLASFEMICKÉ AVE MAJÁKY PÍSEŇ ZOUFALÉ NOCI VE VĚZENÍ GLOSSY K ŽIVOTU A UMĚNÍ SONET SEXUS PETRUS DIACONUS PRINCEZNĚ *** NEMUSÍŠ, EVO, BÝT ŽÁRLIVOU... JE SVÁTEK LUNY... DROBNÍ HMYZOVÉ NOCÍNOCI... AVE, NERO...!NERO! SEN SPÍCÍCH PANNEN OPUSTIL MÁ LUKALUKA... SETKÁNÍ TY, JENŽ JSI BLEDÝ ADONISADONIS... MEDITACE CREDO ŠIROKÝMI PROUDY HORKÁ FADESSA LÉTA... HYMNUS NUDĚ ŽEBRÁK DUŠÍ TADY LEŽÍM S RUKAMA ROZEPJATÝMA...
E: jf; 2004 [48]