magnolie

Stanislav Kostka Neumann

ach, bledá, cudná, plachá, mlčelivá, jak sladký je tvůj ruměnec, když rozkvět tvůj se uzardívá, ta něžná věc z jiného vzduchu a světla! ach, tesknící a prochladlá tak marně na tomhle slunci ubohém a v otroctví, jež tane jednotvárně nad křehkým snem, pro koho’s včera zkvetla? svou touhu spjal jsem bolestně s tvou touhou jak ruku s rukou k modlitbě, svůj sen a stesk s tvou kalvarií dlouhou, a v chudobě do dálky zíraje vadnu. hle, podzim. tmavá nad severní travou jsi zchudlá kněžna z ostrovů, a já jsem přišel za tvou něžnou slávou pln okovů, a odkopneš-li mne, padnu.

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

529. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SLZA (Arnošt Procházka)
  2. Hymnus kraji mé touhy. (Karel Nejč)
  3. PANDÉMONIUM (Rudolf Medek)
  4. ŠEST BÁSNÍ Z NEDOPSANÉHO ROMÁNU. (Božena Benešová)
  5. PÍSNĚ KE CHVÁLE DÍVČÍHO TĚLA. (František Taufer)
  6. Minulost a příští (Otokar Fischer)
  7. XVII. Vždy třetí s půlnoci – co, proč mě budí? (František Leubner)
  8. ZPĚV SVATEBNÍ NOCI (Karel Hugo Hilar)
  9. HOVOR SE SFINGOU (Stanislav Kostka Neumann)
  10. Sentimentální žádosti (František Gellner)