Minulost a příští

Otokar Fischer

Sen dýše z luk... A mám-li, nad své síly, bdít v souženích, jež souzena mi jsou, vy mocnější, kdo přede mnou jste žili, svou slabou dlaň vám vkládám do rukou. Den zhasíná-li, světlem potměšilý, jdu po špičkách, jdu sladkou polotmou, však v oči zřít, jež posud nezhřešily, jen strastně drásá rozpomínku mou. A přec ty doteky jak magnet sílí, jak láska líbají, jak jízvy žhnou, jak ruku mou by ruce obtočily a proud mě zalil z oceánů dvou.

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

1430. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. U lesní studánky. (František Taufer)
  2. magnolie (Stanislav Kostka Neumann)
  3. POJĎTE, JIŽ PŘIŠLA CHVÍLE. (František Sís)
  4. SLZA (Arnošt Procházka)
  5. PANDÉMONIUM (Rudolf Medek)
  6. LXVII   Líbám-li ti měkkou ruku, (Stanislav Kostka Neumann)
  7. MODLITBA VEČERNÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Ó, POVÍDEJ! (Růžena Jesenská)
  9. PÍSNĚ KE CHVÁLE DÍVČÍHO TĚLA. (František Taufer)
  10. MISTR UČEDNÍKOVI (Antonín Sova)