HOVOR SE SFINGOU

Stanislav Kostka Neumann

Miluji tvoje všecko(Na) ty to víš ty to víš(Na) veli děcko(Na) pro něž jsem zradil sebe(Na) a za snem jako za oblakem stoupaje v nebe(Na) řítím se níž a níž(Na) Miluji vše co naváš svým lem(Na) hedbávné pleti teplo i led(Na) tvé tváře lunu pod oblačným čelem(Na) rtů rozpuk a pastelo květ(Na) piře nohou trupu prohnutou sakuru(Na) tvé ruce měkkých dla(Na) tvé hrozny tvou broskev tvou lasturu(Na) bledost i zardí(Na) leč nejce z všeho miluji k nevisti(Na) tvých očí tmavou hlubinu(Na) šerem je obklíčena tlí v ní lis(Na) zrcadlí tajemnou končinu(Na) Nejce z všeho miluji oči tvé(Na) nejce z všeho vraž těch zřítelnic dvé(Na) Stokrát se do nich zahledím(Na) vra puzen ke dnu(Na) ži se ži mar vím(Na) že odpověď leží v nich jako balvan balvan jejž nevyzvednu(Na) Stokrát se mar zavám(Na) v tu hlubinu mou(Na) jako bych hovořil s tajemnou gemou(Na) stokrát se mar očima ptám(Na) těch očí(Na) Bludičkou na úbočí(Na) cosi v nich vzplane a zhasne v tmách(Na) zem a navždy v bezedných hlubinách(Na) vyhnancem do noci odcházím znova(Na) ze starých ran mně znova teče krev(Na) nikdy se nedovím nehoden slova(Na) je li to posměch soucit zrada nebo hněv(Na) chlad nebo teplo ocel nebo měď(Na) ta tvoje odpověď(Na) Miluji tvoje všecko(Na) ty to víš ty to víš(Na) veli děcko(Na) pro něž jsem zradil sebe(Na) a za snem jako za oblakem stoupaje v nebe(Na) řítím se níž a níž(Na) Miluji vše co jmenu tvou duší(Na) tvé mla blou(Na) i touhy jež chudoba kruší(Na) smutky a vzpouru stud i vzruše(Na) tvou plachost la(Na) i hy cud slabiky(Na) tvé spravedlivosti hr zbra(Na) i soucit veli(Na) leč nejce z všeho miluji to bolest (Na) jež zasil jsem do tebe pro svoje utrpe(Na) Ten zmatek tvého srdce ta bouře kol tvé hlavy(Na) to ne všednost ve všednosti jen(Na) Jsi cesta do hor táhnou sil davy(Na) pozdravit no den(Na) Jak sladko by bylo trti tedy(Na) pro krásnou věc(Na) kdyby nás nelily tajem ledy(Na) a spojoval bratrský nec(Na) Jak sladko bylo by trti(Na) znám li svou vinu(Na) a utrpením prospěti(Na) milovamu klínu(Na) S vědomím viny klesám pod balvanem(Na) jejž na jsi svalila(Na) nemohu příti se s mládím krutým vanem(Na) pro sen jejž tak jsi zradila(Na) S vědomím lásky však chtěl bych odhodla(Na) snášeti vše co mi připravíš(Na) chtěl bych ti pokor nastavit dla(Na) bys mohla výš(Na) Stokrát jsem k tomu se odhodlal(Na) stokrát však ru jsi mi vzala(Na) srdce i mozek jsem ti bez hrady dal(Na) mlčením aspoň jsi mi lhala(Na) Ach proč jen proč ó ženo slad(Na) jsem v bytosti tvé tak všed jen host(Na) proč nežeš příteli tam otevřít vrátka(Na) kde upřímnost potká upřímnost(Na) Setkávám se jen s hlubinou mou(Na) jako bych hovořil s tajemnou gemou(Na) pu jen v tmách(Na) ruku mi pohladíš zmizíš v hlubinách(Na) vyhnancem do noci odcházím znova(Na) ze starých ran mi znova teče krev(Na) nikdy se nedovím nehoden slova(Na) je li to posměch soucit zrada nebo hněv(Na) chlad nebo teplo ocel nebo měď(Na) ta tvoje odpověď(Na)

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

1336. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. magnolie (Stanislav Kostka Neumann)
  2. DRTIČI SKAL. (František Taufer)
  3. PÍSNĚ KE CHVÁLE DÍVČÍHO TĚLA. (František Taufer)
  4. SLZA (Arnošt Procházka)
  5. ZPĚV SVATEBNÍ NOCI (Karel Hugo Hilar)
  6. SKLÁDÁNÍ PRO MÉ SYNKY. (František Taufer)
  7. Písně svatební. (Milan Fučík)
  8. ŠEST BÁSNÍ Z NEDOPSANÉHO ROMÁNU. (Božena Benešová)
  9. Minulost a příští (Otokar Fischer)
  10. Návrat (Rudolf Medek)