CIZÍ VERŠE

Božena Benešová

Kdo bude kdysi snů tvých vykladačem, těch, které z očí někdy světélkují?... Vím, ve dne z žen jsi, kolem nichž se snují jen bledé stíny, zajíněné pláčem. Však vlnou stříbrnou krev zvoní zrána a výkřikům až těsno bývá v hrudi, když jitřním snem se v tiché duši vzbudí jak břeskným světlem touha nepřiznaná. O obraz obraz rozžíhá se, dnící, a letí jako buran v listí rudém, tu horké mládí, zahalené studem, žíněné roucho svléká ve vichřici. Však v slunci božím zbožně kráčíš. Rosný chlad na cestách máš, myrtoví je vroubí. Nic nevíš z ohně, který doutná v hloubí a připravuje osud neúprosný.

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

1488. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Hymnus kraji mé touhy. (Karel Nejč)
  2. Tady ležím s rukama rozepjatýma... (Stanislav Kostka Neumann)
  3. VŠEDNÍ CESTOU. (Vladimír Houdek)
  4. magnolie (Stanislav Kostka Neumann)
  5. ZPĚV SVATEBNÍ NOCI (Karel Hugo Hilar)
  6. V den poznání. ( K. Egor)
  7. UKOLÉBAVKA (Vladimír Frída)
  8. XX. (Xaver Dvořák)
  9. Do snů mých temnoty dvé obřích svítí prsů, (Adolf Racek)
  10. Vše chvílí šera usíná... (Antonín Sova)