CIZÍ VERŠE

Božena Benešová

CIZÍ VERŠE
Kdo bude kdysi snů tvých vykladačem, těch, které z očí někdy světélkují?... Vím, ve dne z žen jsi, kolem nichž se snují jen bledé stíny, zajíněné pláčem. Však vlnou stříbrnou krev zvoní zrána a výkřikům až těsno bývá v hrudi, když jitřním snem se v tiché duši vzbudí jak břeskným světlem touha nepřiznaná. O obraz obraz rozžíhá se, dnící, a letí jako buran v listí rudém, tu horké mládí, zahalené studem, žíněné roucho svléká ve vichřici. Však v slunci božím zbožně kráčíš. Rosný chlad na cestách máš, myrtoví je vroubí. Nic nevíš z ohně, který doutná v hloubí a připravuje osud neúprosný. 283

Kniha Verše (in Dílo Boženy Benešové, svazek 1) (1938)
Autor Božena Benešová