Bílé objetí.
V rozechvění tlumeném na úpal spánků mých polibek vložila
horký a dlouhý,
stříbrnou vláhou neznámých květů na sžehnutých rtech hojila
mučivé touhy.
Rozpuštěné vlasy ovíjela v sentimentálním opojení
kol hrdla mého,
vůní spájela žízeň očí mých v mystickém šumění
rythmu klamného.
Rukou chvějící prudce hlavu mou k ňadrům svým tiskla
v ohnivém snění,
v žhavých barvách tony rudými jásající hudba tajemně tryskla
v bílém mlčení.
V žhavý sníh náruče měkké spjala mne v bělostném objetí
letem vlnivým,
toužící jiskrou v jásotu krve zmámené vlekla v opojné zajetí
dechem ohnivým.
A já hořel v mysteriu nevyslovené melodie toužící něhy
v záři slnící,
akkordy rudými sálal v dálku tušení na neznámé břehy
v illusi snící.
26