Hovor na horách.

Bohuslav Květ

Já potkal sosny obrovské, když po horách jsem šel, a tehdy (byl jsem dobře naladěn) jsem sosnám takto děl: „Rcete mi, sosny milené, (já totiž z kraje malých tvorů jsem) čím to, že vy tak mohutně se pnete nad chudobnou tuto zem?“ „Oh, bloude,“ sosny pravily, „ten, kdo chce k nebesům se pnout, ne ze země, jež trpaslíky rodí jen, však od hvězd pokrm brát si musí navyknout...“

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

dalekost, zpěvec, jinoch, toužebnost, harfa, háj, provívat, zavívat, lůno, oudolí

534. báseň z celkových 564

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VÝJEVY RANNÍ. (Karel Sabina)
  2. Večerní myšlénky. (Karel Marie Drahotín Villani)
  3. 80. Sejití. (Jan Slavomír Tomíček)
  4. PROCHÁZKA V SOUMRAKU. (Karel Sabina)
  5. Památce Jana Amosa Komenského. (Václav Antonín Crha)
  6. Z JITRA. (Karel Sabina)
  7. Časný skřivan. (Vilém Ambrož)
  8. S VRCHU HORY... (Alois Jirásek)
  9. DÍTKY A DĚVA. (Václav Jaromír Picek)
  10. ŽIVOTA POUT. (Karel Sabina)