K dějinám české literatury
Od dob té literární revoluce,
co mladí kritikové učení
v devadesátých letech vedli prudce,
s velikým U se píše umění.
Též jiné účinky však věc ta měla:
dík činnosti kritických autorů
my víme teď, že česká tvorba celá
nestojí úhrnem za starou bačkoru.
Kdo kritiky čte, ten to jasně vidí,
a působí to velmi neblaze.
Nejhorší je, že soudem tím se řídí
už všichni antikváři po Praze.
Mám v podezření obchodnictvo toto,
že posuzuje všechno umění
dle nových směrů kritických a proto
knihy, jež nosím jim, nic necení.
Byl čas, kdy Macharovu Magdalenu
s nadšením četli všichni kvartáni.
Teď pan Šturc, antikvář, za tuto ženu
dá korunu po dlouhém smlouvání.
Lyrika moderní, v níž shnilá touha zpívá,
úprava obálky je velmi spanilá,
proměnit dá se v dvě smíchovská piva.
Však kupuje se jenom na kila.
93
Vědecké spisy? Mýlil by se, kdo by
k nim hleděl v naději a důvěře.
Věz, že za Mravní názor naší doby
si stěží pořídíš dvě chudé večeře!
Svobodka zboží velmi laciné je,
a špatný artikl je Lešehrad.
Fastrové antikvář se jenom směje.
A přece nucen jsem je prodávat.
Vždyť často na mne padne nouze tíha
jak na náš národ před třemi sty let
po Bílé Hoře. A jen česká kniha
též mne pak vyvede z těch hrozných běd.
94