K dějinám české literatury

K dějinám české literatury
Od dob té literární revoluce, co mladí kritikové učení v devadesátých letech vedli prudce, s velikým U se píše umění. Též jiné účinky však věc ta měla: dík činnosti kritických autorů my víme teď, že česká tvorba celá nestojí úhrnem za starou bačkoru. Kdo kritiky čte, ten to jasně vidí, a působí to velmi neblaze. Nejhorší je, že soudem tím se řídí už všichni antikváři po Praze. Mám v podezření obchodnictvo toto, že posuzuje všechno umění dle nových směrů kritických a proto knihy, jež nosím jim, nic necení. Byl čas, kdy Macharovu Magdalenu s nadšením četli všichni kvartáni. Teď pan Šturc, antikvář, za tuto ženu dá korunu po dlouhém smlouvání. Lyrika moderní, v níž shnilá touha zpívá, úprava obálky je velmi spanilá, proměnit dá se v dvě smíchovská piva. Však kupuje se jenom na kila. 93 Vědecké spisy? Mýlil by se, kdo by k nim hleděl v naději a důvěře. Věz, že za Mravní názor naší doby si stěží pořídíš dvě chudé večeře! Svobodka zboží velmi laciné je, a špatný artikl je Lešehrad. Fastrové antikvář se jenom směje. A přece nucen jsem je prodávat. Vždyť často na mne padne nouze tíha jak na náš národ před třemi sty let po Bílé Hoře. A jen česká kniha též mne pak vyvede z těch hrozných běd. 94