Mánesovy obrázky
Vystříhané z kalendářů,
z katalogů, starých revuí,
reprodukce čtyřiceti
Mánesových obrázků,
špatné, dost však dobré pro mne,
z města k městu na svých cestách
stěhuji se svými svršky.
A když večer americký
elektricky svítí do tmy,
sednu k nim, když jsem již sám.
Jak zašumíš nade mnou znenadáníznenadání,
ty košatý strome! Každý tvůj list
je jako milostné zašeptání
červnových růží a slavičích hnizd.
Jak jiskří se hvězdy a vítr duje,
co vše tvůj šumot vypravuje!
O českých stráních a vodách a nivách,
o známých krajinných perspektivách,
kde úroda polí se zlatově leskne
a v lesích kde dumají studánky teskné.
A o snech děcka, jež v matčině klínu
usnulo ve tvém poledním stínu.
O slovech milenců, v pozdní co době
pod tebou sbohem dávají sobě.
O hlasu houslí, jež z večera kvílí
pod malým oknem, jímž měsíček bílý
hledí na růžové selské děvče,
které se blaženě usmívá v snách
181
v růžových selských peřinách.
O postavách reků ze starých bájí,
kteří, když půlnoc je, povstávají
z pohanských mohyl, a temnem zvoní
ryk dávných bitev a ržání koní.
O idylkách starých šlechtických sídel,
o rozpětí světlých labutích křídel,
o touhách, radostech, o snech a žalech
a utlučených ideálech.
– – – – – – – – – – – –
Šum jen dále nocí temnou,
košatá a krásná lípo,
nejkrásnější ze všech stromů,
pod níž vždycky usednouti
může člověk v Americe,
když se zachce mu jít domů!
182
Poznámky
Farářská historka
Kněz tam sedí na faře...
Báseň tato i řada následujících týkají se dra Fr. Išky, řečníka náboženské společnosti amerických Čechů.Čechů, t. zv. Svobodné Obce, a redaktora týdeníku Vesmír. Svobodná Obec soustřeďovala v sobě část českoamerických svobodářů a bezvěrců, před zákonem však vystupovala jako náboženská sekta, aby její kazatel, jímž byl v letech válečných dr. Iška, mohl její přivržence oddávati, pohřbívati a také křtíti jejich děti, čemuž se v Chicagu říká pojmenování dítek. Proto kancelář dra Išky na 18. ulici v Chicagu byla zároveň také farním úřadem a dr. Iška vlastně knězem bezvěrecké církve. Když česká Amerika při vypuknutí války zahájila osvobozenskou akci (s počátku se tomu nějaký čas říkalo také diplomatická akce), dr. Iška nejdříve ji stihal výsměchem, později, zejména když se dověděl, že v čele zahraničního odboje stojí Masaryk, štval proti celému hnutí, proti osobám a nejvíce proti Čes. Národnímu Sdružení, v němž se toto hnutí tak mohutně organisovalo, hanebnými útoky, postaviv se úplně na stranu Rakouska, takže denně sílilo proti němu podezření, že je ve službách rakouského vyslance Zwiedinka ve Washingtoně a inspirován rakouským konsulem Silvestrim v Chicagu. V dubnu 1916 pak uveřejnil Rathomův deník Providence Journal facsimile dopisu, jímž rakouské vyslanectví povoluje Iškovi na Vesmír další subvenci 200 dollarů měsíčně. To byl počátek konce Iškovy popularity a jeho vlivu na svobodomyslné Čechy.
...pomáhal mu svatý Kašpar,
Melichar a Baltazar...
A. G. Melichar, za války českoamerický žurnalista, byl pomocníkem Iškovým. Psal do Vesmíru články proti akci za osvobození, když musil opustit místo tajemníka Národ. Sdružení pro
183
nedůvěru k němu vzniklou. Psal později dokonce i do germánského amerického týdeníku FatherIand (po vstupu Spojených států do války překřtěn byl list ten Viereck’s Weekly podle vydavatele Vierecka). List ten soustavně špinil spojence a agitoval pro neutralitu Ameriky. Když se Melichar diskreditoval mezi Čechy, ujal se ho na krátkou dobu poslanec amerického Kongresu Sabath, původem Čech a zvolený do kongresu hlavně hlasy chicagských Čechů. Melicharovi i Iškovi nakloněn byl v tu dobu i chicagský bankéř Kašpar.
Do Plácačky hned to dal...
Vedle Vesmíru používal dr. Iška ke svým projevům občas též chicagského českého listu Denního Hlasatele, jenž po nějaký čas nebyl přízniv osvobozenské akci a občas přinášel i články jí nepřátelské. (Viz o tom: Vojta Beneš: Revoluční hnutí v Severní Americe str. 36). Dennímu Hlasateli dávali chicagští přezdívku Plácatel nebo též Plácačka.
Hymna Svobodné Obce
Svobodná Obec Iškova i po odhaleních Providence Journalu i po dalších prohrách Iškových zůstala mu věrná, třebaže řady její řídly, jako řady odběratelů Vesmíru. Odhlasovali mu důvěru, pořádali v jeho prospěch sbírky, aby mohl žalovat čsl. listy, které zprávy z Providence Journalu otiskovaly.
Chicagští aktéři, co pak si myslíte
Dr. Iška vymyslil pro pracovníky osvobozenské akce posměšný název aktéři, jehož pak užíval nejen o Tvrzickém, V. Benešovi, ale i o Masarykovi.
V cizích službách
Pověstný článek V cizích službách, odsuzující zahraniční revoluční snahy a dodaný za války pražským listům c. k. policií, dal
184
Iškovi do rukou novou zbraň proti osvobozenské akci. Otiskl ho jako projev pravého mínění českých politiků a použil této příležitosti k novým invektivám a útokům.
Žvast jeho vděčně Iška otiskne
v dopisech Od našich přátel.
V rubrice Od našich přátel otiskoval Vesmír bez výběru sebe hloupější dopisy a projevy svých čtenářů, to se rozumí, že jako názory pravých národovců, ryzích osvobodářů atd. Bývala to trapná snůška nezastírané chudoby ducha.
Daleko odtud...
Dr. Iška ve svém boji proti osvobozenské akci nerozpakoval se užíti argumentů sebe nehoráznějších. Mimo jiné, aby postrašil své skalní a věrně zásadní svobodáře, dokazoval ve Vesmíru toho času, že i kdyby po válce vznikl samostatný československý stát, byl by to stát klerikální, poněvadž Masaryk, jenž ho dobývá, věří v Boha, modlí se Otčenáš a chodí s unitáři k přijímání a pod. Jinak v otázkách náboženských hlásal Iška hlavně dvě zásady: 1. Všichni jsme povstali z opice. – 2. Kdyby nějaký Bůh byl, nedovolil by, aby bylo v Mexiku zemětřesení.
Báseň slavnostní
Ještě v červenci 1917 uspořádal dr. Iška slavnostní otevření t. zv. Husova Domu v Chicagu, na který po léta sbíral příspěvky. Měla to být jakási fara Svobodné Obce. Příspěvků však se následkem protirevoluční činnosti Iškovy sešlo málo, a tak Husův dům byl také malý. Groteskně se vyjímalo, že při slavnostním otevření mluvil o husitství právě dr. Iška, největší a nejnebezpečnější zastánce rakušáctví v české Americe v době, kdy již Češi kladli životy za osvobození rodné země.
185
Hřbitove, hřbitove
Český národní hřbitov v Chicagu byla veliká společnost, složená ze zástupců všech českých spolků, jež založila a vydržovala v Chicagu veliký hřbitov pro tamní krajany. Každý zastoupený spolek přispíval určitým penízem za každého svého člena na tento pohrobní podnik. Různými finančními transakcemi, kupováním různých cenných papírů (= bondů), jmění Národního hřbitova vzrostlo tak, že se páčilo skoro na milion dollarů. Hrob na Národním hřbitově byl dosti drahý, ale za to se mu neříkalo hrob, nýbrž lot, jako kdyby to byl stavební pozemek. Ve správní radě Národního hřbitova zasedali lidé, kteří až do poslední chvíle drželi s Iškou a z velkých finančních přebytků podniku nechtěli přispěti na osvobozenskou akci. Sbor Národního hřbitova scházíval se vždycky ve středu v síni (Hall) české svobodomyslné školy na záp. 18. ulici.
Bondy Svobody
Bondy Svobody jsou úpisy na čtvrtou americkou válečnou půjčku, jež se zvala půjčkou Svobody. Pátá válečná půjčka, vypsaná na sklonku války, jmenovala se půjčka Vítězství (Victory Loan). Naši lidé v Americe zaujímali jedno z nejpřednějších míst v řadě cizích národností, jež na půjčku upisovaly.
Procházka zimní
...řvou pohyblivé obrázky...
Pohyblivé obrázky, výraz běžný mezi Čechy v Americe, je překlad anglického moving pictures, čili biograf. Češi v Novém Yorku říkají zkráceně také muvinky.
...ční starý obelisk egyptský...
Míněn jest egyptský obelisk, stojící v newyorském Central Parku.
186
...Kam šly ty peníze, kdo je ukrad’?
Když nepřátelé osvobozenské akce mezi americkými Čechy viděli, že nemohou sbírky na zahraniční revoluci nijak poškodit a nadšení našich v Americe uhasit, vymyslili si na rozbití akce otázku: „Kam vlastně všecky ty peníze jdou?“ Tato otázka ještě po válce se tu a tam ozývala.
Bůh měl by Flatiron Building vzít
a svět trochu srovnat a vyžehlit.
Budova Flatiron je ohromný mrakodrap na newyorské hlavní třídě Broadway. Má tvar nesmírně vysoké žehličky, odtud jeho jméno.