Noc v Chicagu

Noc v Chicagu
Noc bezhvězdná je, ale dole město nesčíslnými světly plane všudy. Noc bez hvězd je. Okamžik tento jest to, kdy na lov chodí zlé i krásné pudy. Pořádní lidé spí již u svých rodin, opilci bdí a popíjejí v barech. Ven vylákána temnem pozdních hodin jde ulicemi neřest ve všech tvarech. Ctnost nedočkavá na bílých sní ložích, po hříchu touží a se hříchu leká. Dobráci myslí si: „Jsme všichni v rukou božích.“ Pod mostem lupič na svou oběť čeká. Obchodník chladný zisk svých spekulací za spuštěnými sčítá záclonami, s úsměvem na rtech po denní své práci lid mladý spěchá na své noční flámy. Vyvrhel lidstva pěti dílů světa se k rozkoši či ke zločinu chystá, a jako hmyz, jenž k světlu lampy vzlétávzlétá, jdou lehkomyslníci v hanby místa. Brutálně hudba zní a tanec smysly zpíjí, drsný to paskvil o lásce a síle. Lhát lásku namáhají s apatií se prostitutky barevné i bílé. 97 A všecko opřádá svou smyslností omamný parfum poskvrněné krásy, zatím co venku káže o mravnosti nějaká ženská od Armády Spásy. Ze starých vlastí lodi zatím plují sem přes oceán, jenž je kdesi v dálce. Město plá světly: krásný drak v své sluji hltavě čeká na přistěhovalce. 98