XCVII Dva pomníky jsem postavil,

František Zavřel

XCVII
Dva pomníky jsem postavil,
Dva pomníky jsem postavil,
jeden z papíru a druhý z mramoru. Teď čekám již jen na zoru, kterou je smrt. To je můj cíl.
43 Dva pomníky jsem postavil, jeden z mramoru a druhý z papíru. Teď nesáhnu již na lyru, tváří v tvář pekelnému vesmíru chci sytit svoji nevíru. Má láska – byla a já – byl.