CXII Ubil jste jediné, co jsem kdy miloval,

František Zavřel

CXII
Ubil jste jediné, co jsem kdy miloval,
Ubil jste jediné, co jsem kdy miloval,
mou duši zavraždil jste jedinečným gestem, mé dítě postihl jste, jaký děs a žal! bez viny, bez rozsudku nejhroznějším trestem.
Já myslel na pomstu, já, dvakrát bláhový, v svém zprahlém mozku neměl jinou snahu než pohleděti ve tvář svému katovi a vy jste zatím mrtev, starý vrahu.