EPITAFY. VII.

František Zavřel

Ejhle, co nám toho napek nesmrtelný Karel Čapek! Vzdálen písni, vínu, ženě, věnoval se roztouženě uprostřed mdlých kamarádů, otíraje mlsnou bradu – nadintegrálnímu hradu! Zvykl si na jeho síně, pohlížeje božsky líně na prokleté, bídné svině chrochtající pod hradem. Ničil je svým nápadem. Byl to věru dobrý nápad stačící na živobytí. Bohužel i tento nápad, který lze předobře chápat, během doby kamsi zapad’, kde už není možno křápat: Světlo věčné mu tam svítí.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

pivo, víno, mok, pít, sklenka, sklenice, pohár, sud, číše, vypít

513. báseň z celkových 715

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PIJÁCKÉ (Jaroslav Vrchlický)
  2. Benda pasák. (Adolf Heyduk)
  3. Opatovická legenda. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Pekelné víno. (Jaroslav Vrchlický)
  5. XX. Je víno oheň tekutý. Kdo číši chopí žízní jat, (Josef Kubelka)
  6. Vinař. (Adolf Heyduk)
  7. Kolozpěv při pití ocelivého punče a) z Vossa. (Bohuslav Tablic)
  8. PIJÁCKÁ. (Jan Opolský)
  9. Ballada-sonet. (Jaroslav Vrchlický)
  10. V SOUSEDSTVU (František Šimeček)