OZVUK LETNÍCH VEČERŮ.

František Rybář

Roh pastýře jak soumrak svítící, kouzelné noci předzvěst utajená, v sad sved nás květem růží hýřící, kdy srdce naše byla unavena. Již květy stáhly barvy kalichů, když vůní intimní vzduch zadýchaly, tu teprv srdcí našich potichu tajemné dvéře snů se otvíraly. Tu v očí teprv jasném zážehu šla touha žít svou nejkrásnější chvíli, tu lačny slov a tajných postřehů sensace čisté krví zabouřily. Svět v každém vlastní, moře bezmezné, vzpomínky tajil svému potápěči. Dny plné slávy, štěstím vítězné, dny s nejsmutnější resignace řečí. A chvíle důvěrná jak starý zpovědník... Sad voněl růžový a platan větví kýval. V hloub věčných hvězd bych otázky své vzkřik’ pro tajemství, jež v duši své jsem skrýval. Stisk ruky pevný, zraků střetnutí – já cítil vždy, kdos mocný dechem zavál. – Pak v rozchodu jsme byli pohnuti, kdy nový den hold mizícímu vzdával.

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

1111. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Nocturno. (František Taufer)
  2. VSTUP. (František Eisler)
  3. RUIT HORA... (Rudolf Medek)
  4. NOCI! (Otokar Březina)
  5. JEZERO (Rudolf Medek)
  6. KVĚTINY A ŽENY. (Zikmund Winter)
  7. UKOLÉBAVKA (Vladimír Frída)
  8. ***   Po ňader Tvých bělosti skvoucí, (Vladimír Houdek)
  9. CHVÍLE BLOUZNĚNÍ A OPOJENÍ (Josef Holý)
  10. Snů horkých krev. (František Sís)