NÁLADA.

František Rybář

Duch země usnul. Něžně chví se rákosiny podél břehu. Ve smutném srdci cítím něhu a čekám tajné poselství. Tremolo v dálce usíná, kde červánky se zapalují. Ukrývám oči v temné thuji, v níž srdce nejlíp vzpomíná.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

672. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Probuzení. (Karel Babánek)
  2. Upomínky. (Adolf Heyduk)
  3. Zvony. (Rudolf Richard Hofmeister)
  4. V lese. (Bohuslav Čermák)
  5. V lese. (Ladislav Quis)
  6. 3. V tichém hvozdu v šeru noci (Václav Bolemír Nebeský)
  7. Tuberosy. (Jiří Karásek)
  8. XLV. Na stráni pne se mohyla, (Gustav Pfleger Moravský)
  9. Až do houštin temnošera (Adolf Heyduk)
  10. SÁM KLEČÍM JEŠTĚ. (František Kvapil)