PO DLOUHÉ ZIMĚ.

Alois Věkoslav Haber

U mého lože v němž chladno tak dlouho již vládne(Na) jsi stanula s útrpností a rozehřálas je(Na) rozechvě polibek tiskneš v smut čelo(Na) Chápeš ten smutek jenž rozplizle se(Na) neúpros a suro na mo duši(Na) plakal s Tebou Srdce se chvělo(Na) smíseným pocitem tepla a zimy(Na) Ty dlou zimy stonaho mlá(Na) jsi přišla zničit teplem své lásky(Na) Snad jdeš se mnou v zahradu onu(Na) kde rdí se mák pla a kde zoufale chrpy(Na) o milost pro žalmy štkace(Na) Ubo ztrýz vzpínáš své ruce(Na) Eh k čemu to všechno Pěs rozdrtím(Na) co sta se v cestu a v ruinách toho(Na) gotic zbuduji chrám Jedi Lásce(Na) tíš ten vzdor jenž duší se line(Na)

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vesna, polibek, jaro, zkvést, pel, zulíbat

748. báseň z celkových 803

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NAD HROBEM MATČINÝM. (Rudolf Pokorný)
  2. JARNÍ VÁNKY. (Ludvík Lošťák)
  3. XVII. Rád zřím z jara na větvici první lístek svěží, (Jaroslav Vrchlický)
  4. VICHŘICE. (Ludvík Lošťák)
  5. Dětem. (Anna Simerská)
  6. None (František Serafínský Procházka)
  7. Dumka. (František Táborský)
  8. 6. Znals tu mladou višeň v sadě (Josef Kuchař)
  9. ZIMNÍ PÍSEŇ. (Josef Václav Sládek)
  10. SVÉ LÁSCE NA PODZIM. (Adolf Brabec)