FINALE.
Ztichla ústa. – Duše nesmlčela
z toho nic, co chytře skrývalas.
Polibky ti trhám s proradného čela,
víš, ty nejprvnější, s bledých tváří, řas. –
Ach, že nelze úctu míti nadál –!
(Láska zůstane jen těžkým snem.)
Se stromů list poslední již spadal.
Zemřelas. Znamená: nejsi a já jsem.
Nechci znáti choutky tvoje slední:
vášnivě na mukách mých se pást. –
Zevšednělas. Žalostně. Den ke dni. –
Na rov čerstvý mládí své jdu klást.
Nic mi nepraví již výraz bolu
na tvé tváři, vylhaný tvůj žal. – –
Nejkrásnější vše si strhla dolů!
Chtěl bych nenávidět, jak jsem miloval!
61
Strašná slova ústa říc se brání. –
Tisíc věcí ve mně zabilas.
Rozkoš vteřiny – ach, věrné milování. –
Chce se mi tak z duše smát se zas!
Proč nebylo síly prchnout všemu,
ruku v ruce se mnou vzdorovat –?
Život nový? – Nevěřilo se mu.
Půvab byl v tom: lhát a lhát a lhát!
Zůstaneš, kde jsi! Ó třikrát běda,
žes to vyřkla dříve, nežli já – –!
Prokletí? Ach ne, to klid mi nedá. –
– Wertherova lásko zrazená! –
3. listopadu 1906.
62
OBSAH.
Str.
Advent 19033
To bude velký den...5
Smutek čekání7
V podzimních hrách milostných9
Mých návštěv účel divný, nehledaný...11
Naivní legs ve stylu Marie de France12
Z listů:
I. Vám, nevěsto...15
II. Infanto, žaloba...17
III. Váš zázrak, infanto...18
Worpswede20
Les adieux22
Stín smutných večerů...23
Dítěti24
Nebude život...26
Groteska27
Dialogy:
I. To byly hlohové větvičky v květu...28
II. Lodyhy ssají si pozvolna mízu...29
III. Vrátíš se, poutníče, do svých hor...30
Zloděj růží31
Elegie33
Jako pohádka34
[63]
Str.
Stříbrné obláčky...35
Modlitba visionáře36
Píseň38
Smutnými doubravami...40
Co ještě zbývá mi...42
Být všeho negací...43
Co do mých veršů...45
Sonata potměšilá47
Ryk velkoměsta...52
Portrait54
Výlet57
Finale61
E: av; 2006
[64]