FINALE.

FINALE.
Ztichla ústa. – Duše nesmlčela z toho nic, co chytře skrývalas. Polibky ti trhám s proradného čela, víš, ty nejprvnější, s bledých tváří, řas. – Ach, že nelze úctu míti nadál –! (Láska zůstane jen těžkým snem.) Se stromů list poslední již spadal. Zemřelas. Znamená: nejsi a já jsem. Nechci znáti choutky tvoje slední: vášnivě na mukách mých se pást. – Zevšednělas. Žalostně. Den ke dni. – Na rov čerstvý mládí své jdu klást. Nic mi nepraví již výraz bolu na tvé tváři, vylhaný tvůj žal. – – Nejkrásnější vše si strhla dolů! Chtěl bych nenávidět, jak jsem miloval! 61 Strašná slova ústa říc se brání. – Tisíc věcí ve mně zabilas. Rozkoš vteřiny – ach, věrné milování. – Chce se mi tak z duše smát se zas! Proč nebylo síly prchnout všemu, ruku v ruce se mnou vzdorovat –? Život nový? – Nevěřilo se mu. Půvab byl v tom: lhát a lhát a lhát! Zůstaneš, kde jsi! Ó třikrát běda, žes to vyřkla dříve, nežli já – –! Prokletí? Ach ne, to klid mi nedá. – – Wertherova lásko zrazená! – 3. listopadu 1906.
62 OBSAH.
Str. Advent 19033 To bude velký den...5 Smutek čekání7 V podzimních hrách milostných9 Mých návštěv účel divný, nehledaný...11 Naivní legs ve stylu Marie de France12 Z listů: I. Vám, nevěsto...15 II. Infanto, žaloba...17 III. Váš zázrak, infanto...18 Worpswede20 Les adieux22 Stín smutných večerů...23 Dítěti24 Nebude život...26 Groteska27 Dialogy: I. To byly hlohové větvičky v květu...28 II. Lodyhy ssají si pozvolna mízu...29 III. Vrátíš se, poutníče, do svých hor...30 Zloděj růží31 Elegie33 Jako pohádka34
[63] Str. Stříbrné obláčky...35 Modlitba visionáře36 Píseň38 Smutnými doubravami...40 Co ještě zbývá mi...42 Být všeho negací...43 Co do mých veršů...45 Sonata potměšilá47 Ryk velkoměsta...52 Portrait54 Výlet57 Finale61
E: av; 2006 [64]