JAKO POHÁDKA.

Fred Grygar

JAKO POHÁDKA. Příteli Zdeňku Gintlovi.
Šel Jeník sám tím pustým lesem, Anička moudrá nešla s ním. Ta mouka známá (z pohádky je) už dávno stezku domů kryje, teď musí házet kamením, hola, hej, kamením! Je Jeníkovi les už fádní – (no, řekněm zkrátka): Je Jeníkovi hrozně k smíchu známá pohádka – – – – – – – – – – – – – – Můj Jeník z lesa skáče – hola! a ze zvyku už: babo! volá. Však nastojte! Či je to klam? A Jeník patří zas a zase – a v hlavě mu to divně zní: chaloupka v troskách, perník ten tam – Klapzuba nudou sežrala se, ta rodu svého poslední – – – 34