* * * Co do mých veršů ty jsi mohla vložit,

Fred Grygar

* * *
Co do mých veršů ty jsi mohla vložit, Co do mých veršů ty jsi mohla vložit,
 to – věř mi – bylo víc, než refrain přátelství –. Cos počalo se – nelze to už dožít, ba proneslo se velké tajemství. Zda není líto ti té intimity chvíle, kdy byl jsem ti, než tušit mohlas, blíž? Přeněžné stvořeníčko ušlechtiléušlechtilé, osten byl ukryt, – bolest necítíš? A konečně je třeba přiznat celkem, že jenom dobré o tobě lze říci – i když tě chtěli v roztoužení velkém tvých čtrnácti let ranní nápadníci – –. Však dnes vše půjde dále velkým spádem – to bude hrozně nakloněná rovina. Já těmi vrátky rychle vyjdu zadem – měj na mysli, že někdo vzpomíná! 45 Ó rychlost osudu i prostředky vy smělé, vy divné ohledy a věci prokleté! Můžeš-li, proklínej vzpomínku na přítele – – – – – – – – – – – – – – – – až k modlitbám svým, madame, kleknete. 46
Básně v knize Werther:
  1. ADVENT 1903.
  2. * * * To bude velký den – a je už blízko příští –
  3. SMUTEK ČEKÁNÍ.
  4. V PODZIMNÍCH HRÁCH MILOSTNÝCH.
  5. * * * Mých návštěv účel divný, nehledaný!
  6. NAIVNÍ LEGS VE STYLU MARIE DE FRANCE.
  7. Z LISTU –
  8. WORPSWEDE.
  9. LES ADIEUX.
  10. * * * Stín smutných večerů se do údolí vploužil –
  11. DÍTĚTI.
  12. * * * Nebude život –. Nemělo to býti,
  13. GROTESKA –
  14. DIALOGY.
  15. ZLODĚJ RŮŽÍ.
  16. ELEGIE –
  17. JAKO POHÁDKA.
  18. * * * Stříbrné obláčky!
  19. MODLITBA VISIONÁŘE.
  20. PÍSEŇ –
  21. * * * Smutnými doubravami bez konce jel na vychrtlém koni –
  22. * * * Co ještě zbývá mi? – Vždyť vyváznutí není
  23. * * * Být všeho negací! – Nepravím: nemít rány! –
  24. * * * Co do mých veršů ty jsi mohla vložit,
  25. SONATA POTMĚŠILÁ.
  26. * * * Ryk velkoměsta ječel hlavní třídou.
  27. PORTRAIT.
  28. VÝLET.
  29. FINALE.