PÍSEŇ ZÁPASÍCÍCH.

Josef František Karas

Ta ústa požehnat, jež k zápasu zvou s vrahem, ty ruce pozlatit, jež nosí meč a štít! My byli volni, každý pán za svojím prahem, co zasil oráč v poli, sobě směl vždy žít. Jak pohádka to dneska zní jen sladkozvuká, do otroctví vzat jednou starý český lev, znak potupný mu na líc vžehla cizí ruka a českých vojsk poplita slavná korouhev. Ten nevyvstal, jenž na soud cizozemce zval by, jenž okovy by mocnou rukou rozdrtil. Náš Hospodin nás nechal v poutech mrzké šalby a naděj všecku drsný vichor usmrtil. A přešla století... Ta pouta cítit dosud. Čech v Čechách rabem, každý smí jej zdeptati – že pravda, Brasse? pravda, takový náš osud – pro zvěř je zákon, pro Čecha snad neplatí? Dnes cizé školy, panské, rodnou mluvu rdousí, v leckteré obci cizák drsný pánem je, do našich krásných lánů Teuti na lup jdou si, žaloby vítr do neznáma zavěje. A tož nám nezbývá, než věrně k sobě státi, brat bratru pomoci, když útisk doleh’ naň. Ti volna nabudou, kdož ránu ranou splatí, kdož k prosbám pokorným svou nezvédají dlaň!

Patří do shluku

národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník

136. báseň z celkových 1358

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. HYMNA SOKOLSKÁ. (Augustin Eugen Mužík)
  2. U Domažlic. (Adolf Heyduk)
  3. Vladislav Svorný. (Jan Nálevka)
  4. JEN AŤ! (Eliška Pechová-Krásnohorská)
  5. Čechové u Baltu. (Vincenc Furch)
  6. XXXV. Svatém na Vyšehradě Krok vládne (František Jaroslav Kamenický)
  7. PROSLOV (Bohdan Kaminský)
  8. Karlu Sladkovskému (Josef Václav Sládek)
  9. PAMÁTCE ŽIŽKOVĚ (Bohdan Kaminský)
  10. Proslov k slavnosti svatojanské l. P. 1868 (Emanuel Züngel)