RAKOCZY.

Josef František Karas

– Děvečka chudá v mnohém ponížení v tebe jen doufá... Tak mi páni psali, exulant český prošel císařskými, list přines včera... Hola, vína podej, můj věrný Pálfy, toho nejlepšího! A kníže v číši ponořil své rety, pil dlouho, mocně, prázdný pohár odvrh. – Jít? Nejít? Nevím. Dvacet čeká tisíc na první povel. Koně husarů mých kopyty hrabou v stájích nepokojně a dělostřelci děla vyčistili, že blýskají se potvory ty hluché jak drahý kov. A Torstenson psal opět, bych kvapně vytáh’, vrh’ se na císařské, než seberou se rozptýlená vojska; zle orlíkům těm bylo u Svídnice, rval švédský lev tam orly Habsburkovy. l Mazarin psal, liška nabíjená, a Francouz, Švéda, hory slibují mi i doliny. Prý zlata co chci jenom a všecky zámky, jež mi v ruce padnou, i štěpánskou prý korunu mi dají na věky věkův. Exulanti prosí, děvečku chudou abych bránit přišel. Jak dojemné jsou všecky jejich listy! A já bych letěl. Moji sokolové by pluky Němců hravě rozdupali a moje prapory by hrdě vlály okolo Vídně. Torstenson by z Němec císařské honil a já na Dunaji. Jen jedno v cestě. Turek nedovolí. Tak veliká tu hřivna ladem leží. I moc i sláva má, i tučná kořist a císařovo hrozné ponížení. Už vidím, jak by prosil o mír věčný. A Turek nedovolí. Římskou víru v ochranu vzal teď vezír cařihradský. A rád bych věděl, proč se Turek pálí za římskou víru, skála Petrova snad (ji pluky ďábelské prý nepřemohou!) už vratká tak, že Turek pohan musí ji ochraňovat? Co mu za to dali? To rád bych věděl. Leccos povídá se, prý křesťanek pár dali sultánovi a líčka bílá turecký meč staví, by nemoh z pochvy. Pálfy, vína přines! Jít? Nejít? Nevím. S Turkem nežertujme, což kdyby náhle pohnul vojsky svými a Vídeň bránil? A věc naše hyne a hyne moje touha letět prudce k Dunaji řece, kde nás kořist čeká i velká sláva. Děvečko ty chudá, utisklá, bědná církvi exulantů, nadarmo prosíš, čekáš auxilium, já šel bych křepce, ale Turek nedá, děvečko chudá, ty jej nepodplatíš!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 3 místa, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

římský, řím, papež, athena, caesar, cicero, císař, gregor, heinrich, papežův

148. báseň z celkových 402

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. IMPERATOR AUGUSTUS FLAVIUS CLAUDIUS JULIANUS. (Josef Svatopluk Machar)
  2. báseň bez názvu (František Táborský)
  3. Písně Ahasvera. (Antonín Koukl)
  4. DRAČÍ HLAVY. (Antonín Sova)
  5. VEČER MARKA AURELIA VE VINDOBONĚ. (Josef Svatopluk Machar)
  6. UMÍRAJÍCÍ AISCHYLOS. (Josef Svatopluk Machar)
  7. MARSEILLSKÉ VÍNO. (Josef Svatopluk Machar)
  8. CALIGULA. (Josef Svatopluk Machar)
  9. NOC BARTOLOMĚJSKÁ. (Josef Svatopluk Machar)
  10. DON JUAN. (Josef Svatopluk Machar)