CÍSAŘ JOSEF II. PODPISUJE TOLERANČNÍ PATENT.
A tak buď, jak být mělo na počátku,
je člověk volný, duch svou chce jít cestou
a s Bohem mluví-li, chce mluvit po svém.
To názor můj. Kdo veto zdůraznit chce?
Že jeden ovčinec a jeden pastýř,
na privilej tu neradno že sahat?
Dvé blesků rudých že má papež v ruce?
To důvody jsou vratké, slabých duší
a mráček v slunka žehu rozplyne se
a bouř-li přijde, také přečkáme ji!
Už mlčte, páni!
Že se mnozí vzbouří?
Kdo pravdu vidí, musí za ní kráčetkráčet,
a ostatně, ti jedni mnoho měli,
ba všecko měli, peklo, zákon, katy.
Když z mnoha vezmeš, příliš neubude.
A konečně je pravda.
Rád je nemám,
ty černé můry, úlisné a chytré,
neb sladily mi život mnoho roků
a všelijak. Než věc to vedlejší je
a právo hlavní. To je na mé straně.
Proč dusit světlo? Můr pár křídla aby
si nespálilo v nových zoří vzplání?
Já v písmech četl mnoho, mnoho nocí
a dočetl se: každý odpovídá
za svoje činy, svoje pochybení,
kdo žije čistě, spasen bude jisto,
ať formu volí tu si, nebo onu,
i třeba žádnou, svědomí-li nedá
pro tu, či onu rozhodnout se kvapně.
42
A žije dobře..dobře... koho nutí žítižíti,
ne jak chce on, však druzí jak chtí po něm?
Je obřad všecko? Nitro víc-li není?
Na formě ulpět? A proč? Věru nevím.
Ten občan jako ten. I daně platí.
Proč jedny dusit, druhé vyvyšovat?
Když svobodnou má člověk míti vůli:
nuž, měj ji! Patent dlouho přichystán byl
už v mysli mojí. Svoboda všem duším!
Všem církvím rovnost! Pakli všecko nedám,
přec dám jim něco.
A pak věky půjdou
a brousit budou moje hrubé dílo
a vybrousí je jako brusič kámen,
že od lesku až oči zamlží se.
Den volnosti kdys přijde, vím to, chápu,
že den ten vzejde, musí, musí přijítpřijít,
a člověk sám si poměr k světu najde,
bez Boha, s Bohem, jak mu bude zřejmozřejmo,
a půjde cestou, kterou sám si zvolil,
bez hrůzy pekel, soudů, inkvisicí!
43