VI. Měsíc šeří, noc je bílá,

Jan Rokyta

VI.
Měsíc šeří, noc je bílá, Měsíc šeří, noc je bílá,
 oblaka se světlem šinou, prostor jak by zapředen byl, přebělounkou pavučinou. Všecky hvězdy za ní mizí, jenom zrak je v běli tuší – jenom jich je plno, plno v bíle prozářené duši. Jenom pátráš, mléčná dráha kde as běží nekonečnem – jenom sníš, že po ní kráčíš nebem ve prostoru věčném. Poutník, míň než prášek drobný, v mlhovinách ponořenýponořený, tušíš, že zde nových světů život klíčí nezrozený... 78 Duše lidská slabým křídlem nekonečnou věčnost měří – oblaka se světlem šinou, noc je bílá, měsíc šeří... 79

Kniha Království ticha a smíru (1907)
Autor Adolf Černý