MODLITBA K UMĚNÍ.
V sandálech pokory prokletý špinavým životem,
vyštván a probuzen nastokrát myšlének kletbou,
poklekám vyhnaný života všedností, ztrýzněn a
hladový k božskému oltáři vznešené krásy,
těla prach vláčím jen dlouhými stíny a ponurým
paprskem otvírám pojednou krůpěje živné,
bojím se pohledět v dvojité tíze a chudobě v ča-
rovný, svůdnější pohled Tvůj nad kouzlo Siren.
Vychladlé čelo mé bije jen v zápraží chrámů
Tvých Uměn jen o stupeň vedoucí k božskému jasu,
tělo mé schouleno plouží se v smutkové režné a
přihrublé plachetce ke stupňům v neznámé tíze,
v mystické síle kde hoří a voní a zpívá Tvé rů-
žové opium v přesmutný života triumf,
vítat chci v růžových jitrech též akkordy věčných
krás vykvetlé violy, poslouchat kaskády písní,
patřit chci v krásy Tvé po ranách života, ssáti
chci rosu Tvých vykvetlých růží,
v zahradách věčných krás státi chci jako Tvůj
služebník, slyšet chci dunění jasných Tvých zvonů,
mávati křídly chci, za zpěvů jásavých ve hrdém
nadšení ve pršce zlatitých paprsků slunce,
na tvrdých mosaikách, ve hrubých cárech jen
askese, zmírat chci v bolestech v zjitřených ranách.
Zemdlená duše má v tisíci výkřicích pokleká
ve přítmi v sandálech pokory k trůnu,
umdlená, chorá a ztížena kletbami slabých, jimž
třeba je útěchy v horečce nadchnutých vírou,
líbat chci v rozlitých bílých Tvých paprscích
stupně Tvé, líbat je vášnivě v polibcích dlouhých,
toužím tak, toužím být opojen zžíravým sluncem
Tvým, pramen Tvůj hledat chci v krajinách zavátých pískem.
Jiskry Tvých duhových paprsků padají v po-
chodu tužeb a útoků k stříbrným údolím lásky,
sladěná hudba Tvá vzpíná se v étherných perutích,
zajatých strunami, toužících trysknouti z varit,
v závrati žíznivých ssáti chci dychtivě v zahradě
sladkost Tvou a vůni v šepotu květů,
a bolest tisíců lámati v ztrnulé extasi úžasu ve
žhavých korunách kvetoucích slávou.
V závrati dovol ať duše má zmámená, mystickou
útěchou vítězně pokleká před sladkou vůni,
s holubic úsměvem, lásky a nadějí, z růží a fial
Tvých záhonů padají zázrakem krůpěje Zoří,
smiluj se, dovoldovol, ať poklekne před oltář bloudící
služebník v ohnivém prameni žízně,
líbá Tvé stupně jen v sandálech pokory ve hrubé askese říze.