*** Žil jsem jak stepní kůň svobody

***
Žil jsem jak stepní kůň svobody Žil jsem jak stepní kůň svobody
ciz lidem v životě prostém, dávno jsem zahodil do vody skřipky s tím jediným mostem; nevím, jak strunu tu vložili v srdce mi bohové přísní, hořem půl, vodkou půl opilý vázal jsem věnec svých písní; z bodláčí, z pokřivy nehezké, z trní a ze slz byl uvit – já sto pěrunů! byl ze Slezské, já jinak neuměl mluvit... 152 POZNÁMKA VYDAVATELŮ
Čtenář, který se s Bezručovými Slezskými písněmi seznámil z některého poválečného vydání, najde v naší edici četné a často velmi významné odchylky, a to jak pokud jde o text, tak o sestavu sbírky. Příčina je v tom, že jsme se při výběru základního textu neřídili běžnou zásadou vydávání literárních děl, zásadou poslední ruky. Od přelomu století, kdy v intenzívním tvůrčím rozmachu vytvořil nejdůležitější část Slezských písní a účastnil se jejich vydání v Herbenem redigovaném Slezském čísle, pracoval Petr Bezruč takřka nepřetržitě na podobě své knihy: jednak ji doplňoval nově vzniklými (a také staršími, nově se vynořivšími) básněmi, jednak nejrůznějším způsobem obměňoval jejich text. V hodnocení těchto obměn, které jsou pečlivě studovány a komentovány, nepanuje přirozeně úplná shoda; všichni odborníci jsou však jednotní v názoru, že od třicátých let byl vývoj textu naprosto nepříznivý, že se stárnoucí básník velmi rušivě dotýkal uměleckého charakteru svého díla a zasáhl je často v samé podstatě. Základem naší edice není tedy poslední vydání za života Bezručova (1957), nýbrž text vydání z r. 1928 (prosinec). Toto vydání přináší podle našeho názoru, založeného na zevrubné analýze slohového vývoje a historie textu, skutečný poslední text tvůrčího básníka; vedle stylistického rozboru mluví pro tento výběr velmi závažná skutečnost, že roku 1928, kdy byla sbírka rozšířena o 15 básní, jsou Slezské písně v podstatě úplné i co do rozsahu, takže text sbírky i její uspořádání mohou vycházet z jediného vydání (výjimku tvoří pouze báseň Pětvald II, pocházející z hlavního tvůrčího období 1899–1900, která se dostala do Slezských písní až v r. 1938 a kterou do našeho vydání zařazujeme). Podrobné zdůvodnění tohoto řešení, pro něž zde není místa, najde čtenář ve společné studii vydavatelů*, která – vedle knihy Oldřicha Králíka Text Slezských písní, zastávající odlišné stanovisko (nutnost návratu k rukopisům) – byla podkladem diskuse na celostátní konferenci o textu Slezských písní v Opavě v září 1963**. Konference přijala naši interpretaci vývoje textu Slezských písní a stanovila, že kanonický text má být založen na vydání z r. 1928. Vycházíme-li z vydání 1928, znamená to, že tiskneme Slezské písně i se změnami, které do textu na začátku jeho vývoje vnesl Herben a které v něm namnoze zůstaly natrvalo; pro nás je rozhodující, že Bezruč tyto redaktorovy úpravy už ve vydání knižního Slezského čísla v r. 1903, na němž měl přímou účast, autorizoval, a to nikoli pouze formálně – pokud s některými úpravami nesouhlasil, odmítl je restitucí původního znění nebo je nově přepracoval. Náš text obsahuje rovněž Bezručovy úpravy (a to někdy i z raného období), které mají charakter pozdních, mechanicky prováděných změn, které jsou však dosud natolik ojedinělé, že nemohou nepříznivě ovlivnit celkový obraz textu, jak se to stalo ve vydání z r. 1937. Od základního textu se ovšem odchylujeme všude tam, kde odstraňujeme jeho různá poškození, jako jsou tiskové chyby, omyly sazby vzniklé špatným čtením předlohy (nejčastěji rukopisu), chyby cizích opisů, jejichž prostřednictvím se některé básně dostávaly do Slezských písní bez autorovy účasti (Slezské lesy, Kovkop), jakož i přehlédnutí a nedůslednosti samotného autora. Některá porušení textu opravil sám Bezruč ve vydáních pozdějších, než je náš základ,
* M. Červenka – B. Štorek, Slezské písně jako problém textologický a ediční, Literárněvědný sborník Památníku P. Bezruče v Opavě 1, Ostrava 1966, str. 106–146. O kompozici Slezských písní viz F. Vodička, Identita Slezských písní (Česká literatura 13 1965, 51–61).
** Záznam celého jednání byl vydán v publikaci Konference o textu Slezských písní. Knihovna PPB, Opava 1964. 153 jiné zůstaly v textu sbírky až do básníkovy smrti. Poměrně početnou skupinu odchylek od základního textu tvoří opravy porušeného členění básní na odstavce a dokonce i na jednotlivé verše – tyto chyby vznikaly z různých vnějších příčin (často z důvodů typografických) zejména v prvních fázích publikování a postupně se v textu ustálily. Protože i v našem vydání je někdy hranice mezi odstavci totožná s hranicí stránek, uvádíme zde čísla stran, jimiž u nestrofických básní začíná nový odstavec str. 28, 31, 32, 52, 79, 84, 85, 86, 92, 100, 107, 113, 118, 124. Konečně pak, opírajíce se o názory předního bezručovského badatele O. Králíka, restituujeme starší znění na místech, kde provedl Herben škrty z obavy před cenzurou (Ostrava, Den Palackého), a tam, kde zřejmě z téhož důvodu měnil text sám autor (nahrazení výrazu zrádný ve Sviadnovu I a v Opavě). Všechny odchylky od základního textu s výjimkou evidentních tiskových chyb uvádíme jednotlivě ve výčtu textových úprav. Při přípravě textu jsme se řídili současnými edičními zásadami pro vydávání klasiků (Knihovna klasiků, Národní knihovna) a soudobou pravopisnou normou. Sjednocujeme autorův rozkolísaný způsob psaní velkých písmen a příslovečných a jiných spřežek, jakož i psaní předpony s-, se- a předložky s, se. Upravujeme psaní přejatých slov jako raca, Caesar na rasa, césar a vyznačujeme kvantitu v mnohých přejatých slovech, kde ji základní vydání nemá. Srovnání s rukopisy a staršími vydáními ukázalo, že délky, které autor původně vyznačoval, později často rušil, a to nepochybně ve shodě se svými mylnými názory filologickými. Podle starších vydání vracíme tedy např. psaní dlouhé samohlásky ve slovech aréna, diadém, fantóm, matróna, rapsód, dále ve jménech Pól, Magdón a Géro (v souvislosti s tím obnovujeme na dvou místech i délku v rýmujícím se slově péro). Podobně jsme na dvou místech (str. 50, 91) obnovili kvantitu substantiva chýše a adjektiva ve jmenném přísudku věrná (str. 94) – krátké podoby existovaly v textu jen přechodně, zřejmě vlivem dobové normy. – Interpunkci upravujeme jen v případech syntakticky nutných – úpravy, které souvisí se změnou významu, rovněž jednotlivě registrujeme. Textové úpravy byly provedeny na těchto místech (první číslo označuje stránku našeho vydání, druhé řádek textu na stránce, zkratky v závorce pak tyto textové prameny: r1 – rukopis z prvního období, spjatý s Herbenovým Časem, r2 – rukopis z období 1. vyd. Slezských písní 1909, č – první časopisecký otisk, SČč – Slezské číslo časopisecké 1903, SČk – Slezské číslo knižní 1903, 1 – Slezské písně 1909, 2 – SP 1911, leden, 3 – SP 1911, červen, 4 – SP 1919, 5 – SP 1920, velký formát, 6 – SP 1920, malý formát, 7 – SP 1928, červenec, 8 – SP 1928, prosinec, 9 – SP 1930, 10 – SP 1937, 11 – SP 1938, 12 – SP 1946 ... P – poslední vydání z r 1957, ed. – úprava editorů):
ČERVENÝ KVĚT 9, 12 hroty a ostny se zalily vrchem m. ...je zalily vrchem (podle r1)
PTENÍ 12, 21 Před časy řinčely meče zde m. Před časem řinčely (podle r1 – 6, 10 – P)
PAPÍROVÝ MOJŠL 18, 9 V němé zlosti zaskřípneme zuby m. ...zaskřípeme zuby (podle č – 6)
JEN JEDENKRÁT 28, 2–3 a ze stanů se odvážili lidé a zřeli vlahou zemi m. ...lidé, a zřeli vlahou zemi (ed.) 29,10 a nikdy víc se nenavrátí zpátky! m. a nikdy víc se nevrátí... (ed.)
154 ONDRÁŠ 32 za veršem 2 rušíme odstavec (podle r1–3) veršem 8 zavádíme nový odstavec (podle r1) veršem 18 zavádíme nový odstavec (podle r1 – 1)
MOTÝL 33 báseň tiskneme ve dvou čtyřverších (podle r1 a r2)
KANTOR HALFAR 36, 15 což by mělo deset roku m. co by mělo... (podle r1)
70.000 39 za veršem 22 rušíme odstavec (podle r1 a č)
MARYČKA MAGDÓNOVA 49, 5 Vůz plný uhlí se v koleji zvrátil m. ...v koleje zvrátil (podle r1) 12 tak jak ty, Maryčko Magdónova m. tak jako ty... (podle r1, 9 a P) 14 Otcové když v jeho robili dolech m. ...pobiti... (podle r1 a P) 50, 3 se synky uzří tě Hochfelder žid m. ze síňky... (podle r1) 6 kdo se jich ujme a kdo jim dá chleba? m. ...a kdo jim dá jísti? (podle 10 – P; vyrovnáno s 9. veršem básně)
BERNARD ŽÁR 51 1. a 2. verš tiskneme jako jeden (podle r1 – SČk, 9 – P)
DVĚ DĚDINY 58 1. a 2 verš tiskneme jako jeden (podle r1, r2) veršem 29 zavádíme nový odstavec (podle r1 – 6) 59, 9 rozboř jim ty rudé hutě m. ...rudé huti (podle r1, č, r2, 10 – P)
VRBICE 60, 2–3 a mezi Hrušovem, fabrika panská kde kouří, fabrika Prusů, kde dýcháme zticha a ztěžka m. a mezi Hrušovem, fabrika rudá kde kouří, fabrika panská, kde dýcháme těžko a ztěžka (po dle r1)
SVIADNOV I 66, 5 zahřměla zrádným v sluch frydeckým byrgrům m. hřměla v sluch v příboji frydeckým byrgrům (podle r1)
SVIADNOV II 67, 4 kdy možno poraziti nepřítele m. ...porazit nepřítele (podle č) 9 pluh že zdrží m. pluh že drží (po dle č, r2, 1–5) 25 držte, vrby, čeká Ostravice m. držte vrby,... (ed.)
OSTRAVA 70 vloženy verše 17–20 (podle r1) 23 napřáh jsem kladivo – teklo to vráz m. ...teklo vráz (podle r1) 71, 4 tisícům k útoku zavel, m. tisícům k útoku zavel; 6 hlubokých páni vy dolů, m. hlubokých páni vy dolů; (obě opravy podle r1 v souvislosti s vloženou strofou)
MICHALKOVICE 75 3. a 4. verš tiskneme jako jeden (podle r1 – SČk)
LEONIDAS 76 1. a 2. verš tiskneme jako jeden (podle r1 – SČk) 13 stojím to v ohromném lánu vlčího máku, m. stojím tu v ohromném lánu vlčího máku; (podle r1)
HRABYŇ 78 veršem 20 zavádíme nový odstavec (podle r1) 79, 9 na kopci Hrabyň, vysoká Hrabyň m. na konci Hrabyň... (podle r1, č, SČč)
OPAVA 81 3. a 4. verš tiskneme jako jeden (podle r1 – SČk) 10 že s blýskavým soudruhem kdosi ze severu přejde m. ...ze severu přijde (podle r1) 12 Vidím vát prapory na věžích zrádného 155 města m. ...bílého města (podle r1 – SČč)
HUČÍN 82, 11–12 Zvadlých co květů a listů co vešlo v podjeseň žití. m. ...a listů se vešlo v podjeseň žití! (podle r1)
KRÁSNÉ POLE 83, 8 vždy nehnuté, jak koruna jest sosny m. ...jako koruna... (podle r1 – 6) za veršem 25 rušíme odstavec (podle r1 – 1) 86, 7 ten prchlý život, či ta těžká země m. ten zašlý život, či ta černá země (podle r1, s oporou ve vývoji textu)
SEDM HAVRANŮ 96, 18 hřmí na Plesné, v Pustkovci, v Martinově m. ...na Plesné, Pustkovci, v Martinově (podle 6, tj. prvního otisku, a P) 97 za veršem 15 rušíme odstavec (podle 6) 31 muzika hrá, děvuchy vodí v kolo m. muzika hraje... (podle 6)
JÁ 102 za poloveršem 17 rušíme odstavec (podle r1 – SČk) veršem 21 zavádíme nový odstavec (podle r1 – 1) 103, 2 jedinou strunu jen mají mé skřipky m. jedinou strunu mají mé skřipky (podle r1) 106, 7 kolem jdou mužové vážní a mocní m. ...vážní i mocní (podle r1, č) 17 Jdou za cizím pluhem, jsou rabové dolů m. ...jdou rabové dolů (podle r1) 107 veršem 13 zavádíme nový odstavec (podle r1 – 1)
TY A JÁ 108, 1 Uhni mi z cesty: m. Uhni mi z cesty, (podle r1, r2 – 6)
ZEM POD HORAMI 109, 6 Měřiči přijdou – v pokoře manské m. Měřiči jdou... (podle r2 – 6, 12 – P)
ČTENÁŘI VERŠŮ 110 veršem 21 zavádíme nový odstavec (podle r1 a SČk)
ŽNĚ 113 veršem 1 zavádíme nový odstavec, za veršem 2 rušíme odstavec (podle č)
SLEZSKÉ LESY 114 na konci veršů 1, 8 a 10 tiskneme tečku místo vykřičníku, za veršem 6 rušíme odstavec (podle r1)
KOVKOP 115 báseň tiskneme podle původního rukopisu (r1)
ŠKAREDÝ ZJEV 117, 6 – a jasný Sir-markýz Géro m. i jasný (podle r2) veršem 17 zavádíme nový odstavec (podle r1, r2) 118 veršem 1 zavádíme nový odstavec (podle r1 – 1)
MARKÝZ GÉRO 119, 21 Umí jen věnce plést z trnových růží m. Umí jen věnec plést... (podle r1, r2)
PAR NOBILE 120, 6 a přes noc pije do svítání: m. ...do svítání; (podle r1 – 1)
DEN PALACKÉHO 121, 10 já viděl prapory do výše vát m. ...do výše vlát (podle r1, č, r2 – 6) vložen verš 20 Bijte ho! Němec! – (podle r1) za veršem 29 rušíme odstavec (podle r2 – 2)
PĚTVALD II 149 báseň tiskneme podle původního rukopisu (r1), což je jediný autentický pramen před rokem 1928 10 Rád má svoje horníky, kdo jich je vládcem, a z Modré bere jim pány m. ...kdo jich je vládcem a z Modré bere jim pány (ed.)
Miroslav Červenka – Břetislav Štorek
156 VYSVĚTLIVKY
baba – žena (ve Slezsku bez příhany) bitý – pevný, tuhý bo – protože břem – modřín bylach – byla jsem byrgr – měšťan četyna – jehličí čís-je – čí jsi čuješ – vidíš, pozoruješ dach – střecha Dva hrobníci – arcivévodští úředníci Hohenegger a Walcher-Uysdall, jejichž jména jsou ve verši 24 a 28 vynechána (srov. rýmující se slova) folvark – panský dvůr Gigula – Lysá hora gmina – obec grapa – pustá strž gurna – z horního stavení gyzd – nadávka harenda – krčma hofer – podruh holota – ukazatel cesty hore – ať žije hrubý – vysoké postavy choč, choť – nechť, aspoň, i když, ačkoli iskerka – sedmikráska jaks-je – jak jsi joch – jitro půdy kačka, kača – samička kaj – kam, kde koruna – kůra kvit – líh Ligotka Kameralna – obec Komorní Lhotka v okr. Český Těšín, tehdy už popolštěná lza – slza Maryna – nevěstka metla – nevěstka Modrá, Modrá strana – Pruské Slezsko mur – zeď murg – jitro půdy murovaný – zděný nech – ať nech je vám – ať se jmenujete Nápis na hrob bojovníkův – týká se Bezručova otce filologa Antonína Vaška, odpůrce pravosti Rukopisů nimo – není pravda odpust – pouť ostatní – poslední ostrev – rohatina na sušení píce otcové – rodiče oto – zde palach – rákos parobek – mladý čeledín paterek – kněz pauk – pavouk piznout – udeřit pluta – dlouhotrvající déšť pokřiva – kopřiva polák – vítr vanoucí z polské strany Polská – Halič potka – kmotra poval – strop psuje – kazí z Ptení – z chudého rodu renčky – ručky rež – žito roba – žena rybárka – racek řondit – mluvit („vládnout jazykem“) říkat – modlit se Sasůvka – ulice v Těšíně sivá – vodka slamou topit – těžce churavět starka – babička strumeň – pramen, bystřina suka – fena šarý – šerý šlachta – šlechta štreka – dráha tys-je – ty jsi večerek – netopýr yn – jen zahulat si – zahýřit si zkuń – odkud Žár – lidová výslovnost Žor; vrch nad Ostravicí žito – pšenice
157 OBSAH
Červený květ9 Hanácká ves10 Kyjov11 Ptení12 Plumlov I14 Plumlov II16 Maškarní ples17 Papírový Mojšl18 Jedna melodie23 Ondráš30 Motýl33 Návrat34 Kantor Halfar36 Setkání38 70.00039 Koniklec42 Dva hrobníci43 Dědina nad Ostravicí45 Blendovice46 Tošonovice47 Maryčka Magdónova49 Bernard Žár51 Pole na horách53 Pětvald I55 Dvě dědiny58 Vrbice60 Ligotka Kameralna61 Žermanice63 Chycený drozd64 Sviadnov I66 Sviadnov II67 Rybníky za Paskovem68 Ostrava70 Z Ostravy do Těšína74 Michalkovice75 Leonidas76 Kdo na moje místo?77 Hrabyň78 Pluh80 Opava81 Hučín82 Krásné Pole83 Praga caput regni87 Střebovský mlýn89 Osud90 Oni a my91 Labutinka93 Nápis na hrob bojovníkův95 Sedm Havranů96 Smrt césarova99 Já101 Ty a já108 Zem pod horami109 Čtenáři veršů110 Didus ineptus111 Žně112 Slezské lesy114 Kovkop115 Škaredý zjev117 Markýz Géro119 Par nobile120 Den Palackého121 1864–1904123 Idyla ve mlýně125 Dombrová I127 Dombrová II128 Lazy129 Polská Ostrava131 Hölderlin nad Neckarem132 Valčice133 Kalina I134 Mohelnice135 Starček136 Kaštany137 Kalina II138 Dvě mohyly139 Hanys Horehleď144 Pětvald II149 Úspěch150 Kalina III151 * * * (Žil jsem jak stepní kůň svobody...)152
Poznámka vydavatelů153 Vysvětlivky157
159 PETR BEZRUČ SLEZSKÉ PÍSNĚ
Ilustroval Bohdan Kopecký. Obálku, vazbu a grafickou úpravu navrhl Oldřich Hlavsa. K vydání připravili Miroslav Červenka a Břetislav Štorek.
Vydal Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění, n. p., jako svou 2268. publikaci v redakci krásné literatury. Praha 1967. Odpovědná redaktorka Jaroslava Myslivečková. Technická redaktorka Ludmila Zapletalová. Vytiskla Polygrafia 1, n. p., Praha. 8,01 autorských archů (text 5,33 autorských archů, ilustrace 2,68 autorských archů), 8,13 vydavatelských archů. 601 22 875. D 15*70058. Vydání 22., v Odeonu čtvrté. Náklad 10.000 výtisků. 01-089-67 13/43 – Váz. 22,50 Kčs
Nesmrtelní Svazek 79 Řídí Jiří Zapletal
E: mk; 2006 [160]