Byl život náš...
Má milá věř, o věř jen, moje sladké dítě,
že jsi můj celý svět, že věrně miluji Tě;
když dnes či zítra smrt mě bledá k zemi sklátí,
má duše drahá, viď, že budeš vzpomínati?...
Máš tolik vzpomínek o vzácných srdcí plání
a tichých nadějí, o lásky šepotání,
o kráse v pohledu, spříznění v záři bílé
od prvních setkání až v moje slední chvíle.
Máš tolik vzpomínek jak čisté zlato ryzí
na teplá obětí, jež duši nevymizí,
na záře zašlých dnů, jež osud klad nám v dlaně,
kdy, srdcem bohati, jsme šli tak odhodlaně.
79
Máš tolik vzpomínek na tichá noci šera,
kdy zpívala nám krví čistá píseň sterá
o čarných zahradách, kde věčná slunce plají...
Bylť celý život náš jen láskou, snem a bájí.
Má duše drahá, viď, že budeš vzpomínati,
když dnes či zítra smrt mě bledá k zemi sklátí?..sklátí?...
že jsi můj celý svět, že věrně miluji Tě,
má milámilá, věř, o věř jen, moje sladké dítě.
80