Byl život náš...

Byl život náš...
Má milá věř, o věř jen, moje sladké dítě, že jsi můj celý svět, že věrně miluji Tě; když dnes či zítra smrt mě bledá k zemi sklátí, má duše drahá, viď, že budeš vzpomínati?... Máš tolik vzpomínek o vzácných srdcí plání a tichých nadějí, o lásky šepotání, o kráse v pohledu, spříznění v záři bílé od prvních setkání až v moje slední chvíle. Máš tolik vzpomínek jak čisté zlato ryzí na teplá obětí, jež duši nevymizí, na záře zašlých dnů, jež osud klad nám v dlaně, kdy, srdcem bohati, jsme šli tak odhodlaně. 79 Máš tolik vzpomínek na tichá noci šera, kdy zpívala nám krví čistá píseň sterá o čarných zahradách, kde věčná slunce plají... Bylť celý život náš jen láskou, snem a bájí. Má duše drahá, viď, že budeš vzpomínati, když dnes či zítra smrt mě bledá k zemi sklátí?..sklátí?... že jsi můj celý svět, že věrně miluji Tě, má milámilá, věř, o věř jen, moje sladké dítě. 80