Smutno je mi...

František Emanuel Zelenka

Smutno je mi...
Na obloze hřímá, hučí, bouří, blýská, voda před mým oknem padá na dláždění – smutno je v té síni, mně se po Tě stýská. Mně se po Tě stýská v samoty tom chvění, které kolem dýchá, jako nocí temnou když jde vedle očí mojích sladké snění. Hřímá, déšť mé okno rosou vlaží jemnou. Je tak smutno kol; – víš, jaké touhy zvěstí? Kéž by’s přišla, drahá, byla tady se mnou, nebylo by smutno, to by bylo štěstí..!štěstí...! 42