Dvě hvězdy.

František Emanuel Zelenka

Dvě hvězdy.
Po nebi širém plavaly vesmírem vznešeným hvězdy dvě čisté, vzdáleny od sebe daleko. A jedna toužila a druhá doufala. Až jednou v hloubi vysoka spolu se setkaly hvězdy dvě čisté, vzdálené od sebe daleko. A jak se uzřely, blahem se zachvěly. 21 Teplým blahem se zachvěly, neboť se poznaly hvězdy dvě čisté; touhu a naději poznaly. Tehdá to věděly, sebe že hledaly. Bez sebe déle že nelze býti jim, cítily hvězdy dvě čisté; útěchou lásky se usmály... Potom se spojily, v jedino splynuly. A jedna hvězda bělostná vesmírem plula pak... 22