Požehnané mládí.

František Emanuel Zelenka

Požehnané mládí.
Ta pravá láska šeptá jen velkou obětí a oddaná se neptá, zda kdo ji posvětí. Je srdce její zlaté plničké shovění, raněno tisíckráte se přece nezmění. Tak skromná, tichá, umí jedině odpouštět, nepřízně slzy tlumí, jde žehnající v svět. Ta pravá láska kde je, jest dobrý, krásný host, a duši nejvíc hřeje ta její nevinnost. 36