Štěstí.

František Emanuel Zelenka

Štěstí.
Na rybníce lekníny dýchají krásou. Pojď, milá má, půjdem je trhat, lekníny bílé půjdeme trhat – Skloním se k hladině ke květům, vdechnu jim polibky čisté, vpletu Ti lekníny do vlasů, do Tvojích vlasů vonících a dívat budu se v nadšení, jak líbezná jsi a krásná, jak Ti to ve květech leknínů sluší... A dívat budu se v nadšení do našich duší mladých a snivých, jak jásají poznanou slastí. 35