Listí padá.

František Emanuel Zelenka

Listí padá.
Žloutne kvapem listí, chladivý podzim už je tu, písněmi stromů svistí, v pozvolném listů letu, v lesy, zahrady, lada když padá, padá... Kdosi neznámý jde tich ve větvích; jde vážný, mocí jist – kam ruku vkládá, kam dýchne, bledne list a padá. Hbitý větřík rozhání se strání, po cestách, na křoví nízká a mladá, když listí uloví, jež padá. 63 Opuštěná hnízda, samota dojímá tklivá, kos ani nezahvízdá, slavík též nezazpívá – V duši smutek se vkrádá a listí padá... 64