JARNÍ PÍSEŇ

František Emanuel Zelenka

JARNÍ PÍSEŇ
[3] Kdybych já věděl: je velká láska, bělostná jako lilie květ – můj bože, což já šel bych ji hledat od mladých let na celičký svět. Lesem i horou, dolinou, skalou, trninou ostrou chtěl bych se brát za láskou vzácnou, jak ji mám v duši, všechno bych pro ni podstoupil rád. Já bych ji hledal ve dne i v noci pro její něhu, pro štěstí dech –; lásko ach, kde jsi, kde jsi, má lásko, což budeš jenom žíti v mých snech? Zjev se mi, drahá květino, jsi-li, květino divná, čistší než sníh... ve chrámech touhy svíce již planou, modlím se, svatá: zjev se mi v nich. 5