I. Krutý osude! ty druhu velkých duchů,

Josef Václav Frič

Krutý osude! ty druhu velkých duchů, hrobe smělých plánů Krista, Napoleóna – buď mi vítán, že mne, tebe nehodného, sleduješ svým zkázným, titánským přec krokem. Nehledím-li na tě takým smělým okem jak ta vzdorná pýcha ducha slovutného, jehož hluchá síla kácí s hrda tróna, snesu přec ty rány světového ruchu. Vzhůru, mutný duchu můj! neboj se zkázy, třeba v hlubiny tě věčné hanby hází – pomni na svůj krásný, velký cíl: tvá to vina není, že jsi marně žil! –

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník

900. báseň z celkových 1358

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Můj zpěv. (Alexandr Balcárek)
  2. ODA NA ŘÍM (František Zavřel)
  3. TATÍKU ŽIŽKOVI. (Eliška Krásnohorská)
  4. Nezoufej si, můj národe, (Jiljí Vratislav Jahn)
  5. Nad listy Žižkovými. (Augustin Eugen Mužík)
  6. Podle pessimistův. (Ranko Petar)
  7. Do svaté země. (Jaroslav Martinec)
  8. Pozdrav Pošumaví. (Adolf Heyduk)
  9. BUDITELŮM (Viktor Dyk)
  10. Jednání třetí. (Jindřich Böhm)