HERODIAS.

Josef Václav Frič

Viděl jsem tonout v bouře zkázném (T6f) hr duše ti spěla ku pomoci(T6f) odtrhlas mou ruku vrhla ses do (T6f) a tvou památku pohřbil v srdce noci(T6f) Zjevila jsi se mi boží znak na čele(T6f) snů mých zla dcera srdce ho(T6f) sva hněvy v duši šeň v luzném le(T6f) život ráj a peklo pěvce blouzniho(T6f) Sbor mých zmdlených duchů vzkříse zasal(T6f) ohlas provolal tu spásu po vší vlasti(T6f) chodil jsem se modlit kde se div ten hlásal(T6f) pohlížeje s vírou srdce do propasti(T6f) Již jsem se tam vrhal do věčnosti brány(T6f) bych zalítnul s tebou vzletem nesmrtelným(T6f) již jsem před sebou zřel světy ztroskony(T6f) mečem to svatým k jiným necitelným(T6f) V tom se mne tkla ruka jako smrti chlad(T6f) stín to vyžehna v srdci pohrobe(T6f) Ty s to moje led a přec tak vnad(T6f) Jsou to tahy tvé smutkem rozla(T6f) Herodio moje dovol mi sdílím(T6f) osud tvůj chci rád za tebou v nocích bloudit(T6f) uštknut pohledem tvým třeba pozakvílím(T6f) přece z le tvých i blesky budu loudit(T6f) Blesky že se den těm nocím kořit bude(T6f) v nichž posvát ran tvých stopy budu bat(T6f) a ten svět že tvé se kráse dvořit bude(T6f) již pak v nadšeném chci srdci svém kobat(T6f)