KLETBA DO DÁLKY.

Josef Václav Frič

Nastoupil čas nahnilou duši střelit(J5f) tak zvolal Svantovít a chopil ruku mou(J6m) I skočím s lože boha poslušen(J5m) povznesu šíp a napnu jis luk(J5m) i dám se v krok(J2m) sen to byl však hoden uponky(J5f) Berem se skalami a příkrou dolinou(J6m) v říši Morany nad jezerem(J5m) co šle pekelmi vlnami(J5m) v ohni mlze nohu zastame(J5f) Jak div smrtelka povaha(J5m) jak rychle s lože spěl jsem za bohem(J5m) a přec jak děs úzkost na mne padla(J5f) když hle sám jen duchy doprozen(J5f) util jsem že pevnou du svou(J5m) kde bratr mezi bratry jsem si hrával(J5f) že do svůj kraj jsem nechal za sebou(J6m) Bůh pokynul a chvě se rukou(J5f) pozvedám luk Jak honba divo(J5m) tu hle stádo duchů šílených(J5m) ohni chmury mžikem prole(J5m) Bezhlavých psů a divných mr(J5m) houf srd prázdných a nestoudných žen(J5m) diblí podnapilých podlých šumařů(J6m) a řady nadutých vysmáhlých učenců(J6m) se hemží přede mnou(J3m) Ta rota uštva co dávno minula(J6m) svůj cíl pro o rych slito(J5f) a hou Dej nám smrt(J3m) Zařím Šetři šípu zvolal bůh(J5m) vzácnější lov dnes to uchystán(J5m) spatříš babu v muže zakletou(J5m) co v pla verš ukrý nahotu(J5m) rva posled si z bíd hlavy vlas(J5m) pak střel a pronikni to srdce nevěr(J6m) I spatřím jak za houfem zklamaným(J5m) kavým krokem u se stín(J5m) jenž zdá se že sám před sebou u(J5f) Vy pís nezroze vrou hlavo (J6m) myšlénky slávy chti kdo vám host (J6m) ty srdce rozmazle kdo zko(J6m) vy váš nedomři kdo vám jedu (J6m) Zasmál se bůh taj zaplakal(J5m) však šíp můj letěl již a nevrátil se víc(J6m) Bezduchý trup svalil se přede mnou(J5m) Nelituj ničemka poslyš minulost(J6m) koneč smrt i jemu úlevou(J5m) pomlče že tím svět i nebe zís(J5f) Ten plachý pláč ty křeče neplod(J5m) ta mysl rozka le prázd(J5f) lidstvu i bohům se již zhnusily(J5m) Popatř mu do očí znáš ztrha ten zrak(J6m) tu vpadlou tvář a zsina ten ret(J5m) To on vykřiknu pošen to on(J5m) strach dávno minu a na zajizve(J6f) mne znova zabolely odskočím(J5m) zakryju tvář a klesnu v dumu svou(J5m) Bůh sám naši pověst dopo(J5m) V rodi osiře čet ubo(J6m) nejstarší bratr vládu nastoupil(J5m) nevládnul ani prutem železným(J5m) jen k svor li čeleď svou pozel(J5f) a řil sváry tres neznaje(J5m) i miloval tak vrouc nikdy nikomu(J6m) že víc neb lásky neuzal(J5f) a to byl jeho pád(J3m) Vyštval ho bratrů nerozum sbor(J5m) a když jim ruku val na rozloučenou(J6m) když okem zpytavým jich řadu prohal(J6m) jen jeden spatřil uslze zrak(J5m) jen jedna ruka ovšem třesou se(J5f) vstříc mu vrou s bohem kynula(J5m) i popadnul tu ruku ach jak zabloudil(J6m) oklamán slabos a nepustil víc(J6m) Za stanem uplaka matka sela(J6m) a vrhla se mu v náruč s pláčem žehnajíc(J6m) tu jedinou svou zdatnou podporu(J5m) Že ale mezi bratry zbouřemi(J5f) též je miček se nazal(J5m) nemohla zlatohlávka opustit(J5m) a stala(J2m) Upřímně přiznala se k slabosti(J5m) syn porozuměl ruku pobil(J5m) a děl jen zticha Matko mile(J5m) i v dálce budu bdíti nad tebou(J5m) Když k moři došel s druhem jediným(J5m) na nějž se jak na skálu oral(J5m) najmuli lod a pluli nešťast(J5m) Koráb se ztroskotal a na la jen(J6m) dvou bratří vyvržena na břehy(J5m) Jen čí stat vy rybářské(J5m) zas přišli k životu(J3m) I našli domov bratr nejstarší(J5m) tu vu zamiloval po stu nesnázích(J6m) jsa vděčen za ten mi přítulek(J5m) však mladší ve dne v noci neznal pokoje(J6m) vždy ka se honil za zvěří(J5m) ba ce týdny trávil mimo dům(J5m) tak že se bratru zvolna odcizil(J5m) Nadešla zima těž choroba(J5m) upadla na rybářku nebohou(J5m) nezavřel zraky bod milenec(J5m) a vracel všecku či zažitou(J5m) trésob dívce slič šlechet(J5m) Tu přišla zvěst že bratři zbouře(J5m) i matku opustili ano žebrotou(J6m) že po svě se plouží syna hledajíc(J6m) Dva dny se soužil věr syn vždy sám(J5m) vždy bratra čekaje tento hodou(J6m) jen hladem dohnán stanul před prahem(J5m) Buď tán bratře hochu příteli(J5m) s jak těžkým srdcem jsem pohřešil(J5m) Viz vu mou se smr pa(J5m) a matka naše blou shá nás(J5m) bůh sám kde žalost dujíc(J5m) Ach kde jste moji věr syno(J5m) Neodvracuj se nekrč rameny(J5m) vždyť nevelkou jen oběť požaduji(J5f) Sám jdu do světa opustě vu svou(J6m) jeť mla naše máť však bez ly(J5m) va mne nepohřeší nevíť o so(J6m) však matka sta každou chvilku čí(J5f) kte co okamžik krá sešlý věk(J6m) Co den jen krůpěj vody přej těm ústům(J5f) jichž sví horeč prahnou choroba(J6m) na ky vděčným to stanu(J5m) I dojalo to lovce ano zasednul(J6m) u lože dívky kteréž koval(J5m) sám život svůj však vzdychl z hluboka(J5m) Syn věr spokojen nastoupil dráhu svou(J6m) Po dlouhém hle ho lásky stráž duch(J6m) dovedl k místu kde se cesty lily(J6m) Nastoupil pravou vedla podlesím(J5m) a bujnou pastvinou k sa pa hor(J6m) Nad příkrou srá tam svým zrakem sokolím(J6m) v tu chvíli vytral svou matku schýlenou(J6m) odpočívala zdá se urajíc hled(J6m) do dálky po ces snad trajíc(J5m) Neskočil neletěl pružnos myšlénky(J6m) stál před matičkou Ta však staros(J5m) snad příliš unave nezname nic(J6m) ani se nepohne ni hlavou nekyne(J6m) ni oko nezve pořád jen tiše se(J6f) a bez do již jak mrt v dálku hle(J6f) Sestoupil s hor dvojsob obžen(J5m) to lehčí bří matky křeh lo(J5f) to těžší bří jak hrob bol(J5m) Jen chvilku dříve a ta sta žena(J5f) byla by rados se vzkřísila(J5m) Vra se k moři mrtvou matku nesa(J5f) a t po svém novém domovu(J5m) pla se hladinou pak na břeh vystou(J6m) zná to břeh však místo chaloupky(J5m) najde jen zbořeniš s tělem spáleným(J6m) Jen krůpěj vody ach jen chvilku dřív(J5m) A zatím lovec bloudil po horách(J5m) zabloudil a nevrátil se víc(J5m) Smiluj se Svantote nevypravuj dál(J6m) tys zal a střelil a přec miloval(J6m) jsem bratra kaho ruka (J5m) teď smutnou bratrovraždou zbroce(J5m) propadla klet po sám soud den(J5m) V tom probudím se byl to straš sen(J5m)