Snoubím se s tebou zase(J3f)
v tvé zelené a převelebné kráse(J5f)
matičko věčně věrná přírodo(J5m)
Můj vroucí dík však především buď tobě(J5f)
že zpívat ještě znám v té požehnané době(J6f)
rozmarně zlá i dobrá příhodo(J5m)
Rozhoupaly se vlny ducha mého(J5f)
jak hejna labutí když spějí k moři(J5f)
ač nevědomy cíle konečného(J5f)
přec v růžová i temná oblaka se noří(J6f)
Tak příbuzný mi kraj tak blízké mi to nebe(J6f)
ten háj ty stráně a ten potok šumný(J5f)
poznávám zas ten vzduch co hltám v sebe(J5f)
i on můj starý známý vítaje mne ptá se(J6f)
Ach kde jsi se nám toulal hochu nerozumný(J6f)
Neptej se a buď rád že máš mne zase(J5f)
tak odpovídám a již hravým skokem(J5f)
se deru po skalách za kůzlaty se honě(J6f)
i orla v letu stihna aspoň okem(J5f)
teď sběhnu v dol jak bludný stín se kloně(J5f)
k té vrbě truchlící nad klidným jezerem(J6m)
Ta chudák stará ještě se tam sklání(J5f)
a ještě se po chlapci co tam skočil shání(J6f)
Je tomu dávno jednou tichým večerem(J6m)
tu víla z vln se po ní vyšinula(J5f)
by tesknota ji chvilku pominula(J5f)
Nu ovšem po vlnách že sobě luna hrála(J6f)
a víla sladkou písní že se rozplakala(J6f)
Na břehu v rákosí tam pletlo sítě(J5f)
čiperné skotačivé lehkovážné dítě(J6f)
a postrašilo vílu slovem miluji tě(J6f)
Však víla žblunk již byla pod vodou(J5m)
a chlapec mžikem za ní skoro náhodou(J6m)
Ach kdo popíše vrby leknutí(J5m)
když výkřik zaslechla pak temné vzdechnutí(J6m)
když na to náhle všecko ticho bylo(J5f)
když i to jezero se zvolna uhladilo(J6f)
Vytáhla od břehu se i s kořeny svými(J6f)
nachýlíc korunu svou s listy zelenými(J6f)
do vody za hochem jenž jí tak milým byl(J6m)
co někdy vůkol ní a na ní skotačil(J6m)
i zůstala půl živa půl již vymořena(J6f)
v hledání v smutku na vždy ponořena(J5f)
Zdaž hlásit se k ní mohu poznala(J5m)
by ve mně dávné bezstarostné klouče(J5f)
a kdybych obejmul tu starou věrnou duši(J6f)
jistě by výčitkou mne vítala(J5m)
Raději tiše zajdu pokradmu se louče(J6f)
vždyť jí ten smutek líp než radost sluší(J5f)
A víla věčná škoda že jsem zpomněl o ní(J6f)
oko mi svítilo teď náhle slzu roní(J6f)
Na výsluní či vidíš toho tatrmana(J6f)
vždy sebe pamětliv a řádně usedlý(J6m)
v své tůni vedl život ctný a mdlý(J5m)
ten na ni pás a proti zvykům hastrmana(J6f)
ku břehům vyhoupnul mne ještě živého(J6m)
Já vztekem podoben mladému hromotluku(J6f)
deru se strání na vrch ztropím hluku(J5f)
že zděsím všecky duchy kraje klidného(J6m)
a počnu házet v dol ty kusy skal(J5m)
co dosavad tu roztroušeny leží(J5f)
jak by sám Perun byl si tady v drápky hrál(J6m)
Však víla ovšem že má chotě chromého(J6m)
a zlého ale ach či o to mi tu běží(J6f)
Zdá se mi že jsem tehdy lítat uměl(J5f)
a celé přírodě jak soudruh porozuměl(J6f)
dosud mi ptačí zpěv a hmyzu cvrlikání(J6f)
projíždí sluch jak zašlé mluvy zpomínání(J6f)
Zdá se mi že jsem doma byl v té výši(J5f)
kde s orlem s hadinou jsme měli skrýši(J5f)
kde vůkol nás laviny rachotily(J5f)
Vyhlídku měli jsme tam v samé lůno hor(J6m)
pod námi vodopád nad námi žádný tvor(J6m)
jen hvězdy náhodou nás někdy navštívily(J6f)
přejasny slítly k nám však námi polapeny(J6f)
těm červům níž jen temny byly zůstaveny(J6f)
Sám červem teď po jasných hvězdách toužím(J5f)
a že mi vzdáleny tak že jich nedosáhnu(J6f)
bývá mi teskno klopotím se soužím(J5f)
však sebe vědom cíle po němž prahnu(J5f)
nezoufám světla že se více nedosloužím(J6f)
Zatím jen v snách jen v okamžiku lichém(J5f)
svých křídel ztajených v smělejší let rozpřáhnu(J6f)
bývám však zaražen tím klidným vůkol tichem(J6f)
i vracím k mateřské se půdě k vlhké zemi(J6f)
cítě že vychladlá ta hvězda třeba temná(J6f)
nejdražší nejpříbuznější mi mezi všemi(J6f)
I zlomím křídla svá V tom smrti náruč jemná(J6f)
snad příliš ochotná v stín chorovodů svých(J6m)
půvabným klidem krásy své mne loudí(J5f)
víť dobře matky klín že sirotku co bloudí(J6f)
vždy cílem jediným Jen skok a budu tich(J6m)
však vím že s matkou svou bezpečně odpočívám(J6f)
ať spím či bdím ať hrám si nebo zpívám(J5f)
Ne živá mrazivá i lstná to touha byla(J6f)
proto se noha má již v skoku zarazila(J6f)
Noc má svou lunu a své víly na vodách(J6m)
tak plachý ples a rej však sluší stínům jen(J6m)
Kdo živ a zdráv buď rád že stojí na nohách(J6m)
a děkuj osudu že není snem ten den(J6m)
ten krásný den co sám v smutnější noc se mění(J6f)
kdož ví zdaž poslední on radostí mou není(J6f)
Přátelé v lůně hor až pěvce pochováte(J6f)
dbejte ať přílišnou mu na hrob tíž nedáte(J6f)
kdyby tam zbytečnou měl cítit dlouhou chvíli(J6f)
světýlko třeba bludné ať zas vidět může(J6f)
a kdyby kolem něj se šustly plaché víly(J6f)
na místě kopřiv ať jim dáti může růže(J6f)
Vysvětlivky
takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem
S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice
J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno
Statistiky
| Počet slok: |
12 |
| Celkem veršů: |
108 |
| Jamb: |
108
(100 %)
|