IMAGINÁRNÍ ROZHOVOR
F. X. Š.
Nu – nechme toho! Smrt je jenom meta,
již nutno přeletět,
kolikrát jsme si říkávali z Goetha:
přes hroby vpřed!
Ten starý čínský verš, ten dobře hádal,
pln ledné moudrosti:
chladného vzduchu proud, co od hor padal,
byl vítr věčnosti.
20
Co? – Bolí? – Vím, vy materialisto,
já leccos předvídal.
Dnes vím už víc a víc už je mi jisto. –
Ne, co bych povídal!
Poslední kruh ve staré závitnici
je nutno rozehrát –
snad byste nechtěl napsat učebnici:
Jak umírat?
Tak sbohem – přijďte zase – jindy více,
až pánbůh dá:
poslední slovo k velké polemice
měl jsem přec já!
A – nechme toho! Smrt je jenom meta,
již nutno přeletět!
Ne nadarmo jsme říkali si z Goetha:
přes hroby vpřed!
21