IMAGINÁRNÍ ROZHOVOR

Bohumil Mathesius

IMAGINÁRNÍ ROZHOVOR F. X. Š.
Nu – nechme toho! Smrt je jenom meta, již nutno přeletět, kolikrát jsme si říkávali z Goetha: přes hroby vpřed! Ten starý čínský verš, ten dobře hádal, pln ledné moudrosti: chladného vzduchu proud, co od hor padal, byl vítr věčnosti. 20 Co? – Bolí? – Vím, vy materialisto, já leccos předvídal. Dnes vím už víc a víc už je mi jisto. – Ne, co bych povídal! Poslední kruh ve staré závitnici je nutno rozehrát – snad byste nechtěl napsat učebnici: Jak umírat? Tak sbohem – přijďte zase – jindy více, až pánbůh dá: poslední slovo k velké polemice měl jsem přec já! A – nechme toho! Smrt je jenom meta, již nutno přeletět! Ne nadarmo jsme říkali si z Goetha: přes hroby vpřed! 21