JEZERO POD HORAMI

Bohumil Mathesius

JEZERO POD HORAMI
Volavka krouží tiše nad jezerem, z plotů a zahrad voní první bez; volavka krouží kruhy zapomnění a víno smývá srdce rez. Volavko, zakruž srdce starou ránu, mhu před oči spusť, které prozřely: ať probdí se tou jarní nocí k ránu a zapomenou, co kdy viděly; ať zří jen v číši nazlátlého vína, kam padly tři jehličky modřínu, a zapomenou na ta krutá léta a na jich vinu, nebo nevinu! Tak probrodím se jarní nocí k ránu, až první slunce cinkne za kopcem, a zapomenu nejen, co jsem býval, ale i na to, co teď jsem. 14