HIMÁLAJE

Bohumil Mathesius

HIMÁLAJE
Na sněhy myslím Himálaje v blátivý, žluklý, jarní den: na sněhy mysli Himálaje a budeš očištěn. Po snězích Himálaje padá k nám věčnost věčna propustí: na sněhy mysli Himálaje a hříchy se ti odpustí. Na modrých snězích Himálaje umírat chtěl bych jednou rád: zamrznout v ledu, tisíc roků se s ním pak dolů sesouvat; do vesnic k lidem přijde z tebe pár vybělených kostí jen: na snězích umři Himálaje a budeš vykoupen. 29