TETRAMINA

Bohumil Mathesius

TETRAMINA
Že máš ráda jasná slova, natrpklá jak mladé víno, utrh jsem ti jedno cestou: tetramina, Tetramino! Nevím – princezna snad je to, milencům jež hlavy stíná, milujemiluje, a přece stíná: Tetramina, Tetramina! Bylina či jedová to, zákoutí jež hledá stinná; rány jitří, nezavírá: tetramina, tetramina!? 8 Nebo město na pobřeží; mor je sežeh, mor je svírá, mrtví bubří, mrtví kvetou: Tetramina, Tetramina! Zelená či škeble mořská, příliv odhodil ji, zmírá, umřít chce a neumírá: tetramina, tetramina! Nebo je to naše láska, natrpklá jak mladé víno: miluje a hlavy stíná, rány jitří, nezavírá, mor ji sežeh, mor ji svírá, umřít má a neumírá – tetramina? Tetramino! 9