Žně.
Veselé ženců zpěvy
v polích již hlaholí.
Já naslouchám jim chvíli –
a srdce zabolí...
Bez hlesu k zemi klesá
za klasem zlatý klas –
v průsvitném kraji lesa
jak zmírá slunce jas.
Tak maně na svou sklizeň
v té chvíli vzpomínám.
Na duše skleslé touhy,
na marný srdce plam’ – –
A v červánků mdlé záři
již svého žence zřím!
V příšerné, svrasklé tváři
s úsměvem jizlivým...
46
OBSAH.
Str.
Stesk podzimní9
Večer na vsi10
Píseň11
S umírajícím dnem12
Duše má, půjdeme spoluspolu...13
Divná hudba14
***15
Touha16
Jarní sen17
***18
Neodcházej!19
Melancholia20
***21
Milenka22
Píseň23
Vzpomínka24
***25
Agonie26
Nad strání chorý měsícměsíc...27
V bouři28
Zářivý den29
[47]
Str.
A v duši stárnešstárneš...30
Reminiscence31
Večer32
Ztichla bolestbolest...33
Siesta34
Vzdech35
Píseň36
***37
Sen jarního večera38
Ballada39
Píseň opuštění41
Sentimentální píseň42
Záchvěv zimní43
Apostrofa osudného dne44
V mrtvém kraji45
Žně46
E: jf; 2006
[48]