XVII. Jako nevěstu milostnou

Vincenc Furch

XVII.
Jako nevěstu milostnou Jako nevěstu milostnou
Zemi šatí mladý máj, Vždy se vrací s rouškou skvostnou, V ní odívá sad i háj. Hvězdy všechny nespočítáš, Co tvé oko uhlídá, Bez ustání nové vítáš, Všechny nebe nevydá. Bouřlivé se moře vlní, Odtíká, znova se plní, V člověku srdce baží, Nikdy se nevyváží. 17

Kniha Básně 1 (1843)
Autor Vincenc Furch

Další vydání

XVII. Jako nevěstu milostnou v knize Básně (1874)