Cena člověkova.

Vincenc Furch

Na břehu sedí krásná panna, Její oko se tiše září! – Jakým to, děvo, snům oddaná K hvězdám zříš s oslněnou tváří? Tys mladá, lepá a květoucí! – Co bílá ňádra tobě svírá? Co hledá oko tvé žádoucí, Že tam u hvězdnou dálku zírá? Tušíš, že zde tvůj domov není, Proto ti teskno zde v dolině, Slyšíš-li tam snad chválopění Anjelů v krásnější otčině? To sladké dítě – anjel samo – Chtělo by tam, kde jsou anjelé, Chce z prachu se povznésti tamo, A radovat ve vlasti skvělé. A tak tam sedí krásná panna, Její oko se tiše září, Tajným to snům celá oddaná K hvězdám zří s oslněnou tváří. I cítím všemocný pud v sobě, Se blížiti k té děvě skvělé; A u ní se hlásit k porobě, A v oběť klást jí žití celé. – Ke mně obrací hled nesmělý – Rumění se – sladce se leká – I zapomněla na anjely A hvězdy ráda pro člověka.

Patří do shluku

blahý, slast, milostný, vroucí, kvítko, vnada, blažený, libý, blaho, blažit

301. báseň z celkových 816

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Odpověď. (Berta Mühlsteinová)
  2. Ta jedna slza Tvá. (Ervín Špindler)
  3. K PÍSNÍM. (Václav Jaromír Picek)
  4. TOUHA. (Adolf Brabec)
  5. VANDA. (Otakar Červinka)
  6. III. Tvé duše milá holubice bílá (Jaroslav Vrchlický)
  7. Na její oči. (Josef Wenzig)
  8. XVII. Jako nevěstu milostnou (Vincenc Furch)
  9. LXXV. Tamo růže kde nevadlé (František Ladislav Čelakovský)
  10. VEČERNÍ. (Václav Jaromír Picek)