VIII. Dík za návrat vojínů.
(Hoch a dívka).dívka.)
Oba:
Před rokem prosily
děti Tvoje
za návrat otců svých
z války, boje.
Tenkráte volalo
každé robě
za bratry, příbuzné
vroucně k Tobě.
Válka je skončena,
vojsko doma,
proto dnes děkujem
svýma rtoma:
Hoch:
Dal bych Ti, Ježíšku,
dal bych za to,
8
kdybych byl bohatýbohatý,
stříbro, zlato.
Dívka:
Jsem však jen maličké,
chudé děcko,
prosté mé srdíčko –
toť mé všechno.
Hoch:
To moje srdíčko
Tvé teď jesti,
žes chránil tatíčka
od neštěstí.
Dívka:
I moje srdíčko
Tobě patří,
žes chránil před smrtí
život bratří.
Hoch:
Nesu své srdíčko
malé, nuzné
za všecky vojáky,
za příbuzné.
Dívka:
I srdce matičky,
třeba chudé,
také Tvým, Ježíšku,
nyní bude.
Hoch:
Kdož se k nám vrátili
zdrávi, svěží,
i jejich srdíčka
k Tobě běží.
9
Oba:
Na místo díků všech
nyní s plesem
všecka svá srdíčka
Tobě nesem.
(Modlitba: Otče náš – nebo 3. desátek růžence radostného).radostného.)
IX. Koleda: „Vyšlo slunce jasné u Betlema v noci“.noci.“